Informace o publikaci

Inzerčně/deleční polymorfizmus v genu pro angiotenzin konvertující enzym a vybraná onemocnění dutiny ústní u české populace

Logo poskytovatele
Autoři

DEISSOVÁ Tereza KAŠTOVSKÝ Jakub BARTOŠOVÁ Michaela KUKLETOVÁ Martina FASSMANN Antonín BÁRTOVÁ Jiřina PETANOVÁ Jitka KUKLÍNEK Pavel IZAKOVIČOVÁ HOLLÁ Lydie BOŘILOVÁ LINHARTOVÁ Petra

Rok publikování 2018
Druh Konferenční abstrakty
Fakulta / Pracoviště MU

Lékařská fakulta

Citace
Popis Úvod: Angiotenzin-konvertující enzym (ACE) hraje roli v řadě procesů zahrnujících vývoj ledvin, kontrolu krevního tlaku a imunitních reakcí.1 Polymorfizmus I/D ACE je charakterizován přítomností (inzercí, I) nebo absencí (delecí, D) 250 bp dlouhé sekvence DNA v intronové oblasti ACE genu. U homozygotů DD byla zaznamenána nejvyšší koncentrace ACE v séru ve srovnání s nositeli ostatních genotypů.2 V naší předchozí studii byla alela D marginálně asociována s rizikem chronické parodontitidy u české populace.3 Cílem naší práce bylo analyzovat tento polymorfizmus u pacientů s recidivující aftózní stomatitidou (RAS) a u dětí se zubním kazem a/nebo gingivitidou. Materiál a metoda: Do studie kontrol a případů bylo zahrnuto 86 dospělých pacientů s RAS a 214 zdravých kontrol. Dále bylo sledováno 220 dětí se zubním kazem raného dětství (ECC, zub kariézní, s výplní nebo extrahován pro kaz, kpe větší nebo rovno jedné) ve věku 2-6 let, 561 dětí se zubním kazem ve stálém chrupu (KPE větší nebo rovno jedné) a 182 dětí bez zubního kazu (KPE=0) ve věku 13-15 let ze studie ELSPAC. U 304 dětí ze studie ELSPAC byla pozorována gingivitida (gingivální index, GI větší nebo rovno jedné), zatímco 270 dětí mělo zdravou gingivu (GI=0). Stanovení ACE I/D polymorfizmu bylo založeno na principu realtime PCR s použitím TaqMan fluorescenčně značených sond. Výsledky: Prokázali jsme statisticky významný rozdíl ve frekvenci alel i genotypů II vs. ID+DD mezi dospělými pacienty s RAS a zdravými kontrolami (P<0,05; pouze u žen P<0,02). Ačkoliv asociace mezi polymorfizmem ACE I/D a zubním kazem v dočasném chrupu nebyla pozorována, statisticky signifikantní rozdíl ve frekvenci genotypů II+ID vs. DD jsme nalezli mezi dětmi se zubním kazem ve stálém chrupu (KPE větší nebo rovno jedné/KPE větší nebo rovno čtyřem) a dětmi bez zubního kazu (KPE=0) (P<0,05/P<0,01; pouze u dívek P<0,05). Polymorfizmus ACE I/D byl asociován také s manifestací gingivitidy, ale pouze u chlapců (P<0,05). Závěr: Alela D a genotyp DD polymorfizmu ACE I/D může ovlivnit náchylnost osob k RAS, ke gingivitidě i k zubnímu kazu ve stálém chrupu, nikoliv však k ECC v české populaci. V jednotlivých studiích byl pozorován faktor pohlaví jako důležitý determinant asociace polymorfizmu ACE I/D s vybranými onemocněními dutiny ústní. Poděkování: Tato studie byla podpořena granty NV17-30439A, NV15-29336A a GAČR GB14-37368G, projektem MUNI/A/1008/2017 a z prostředků poskytnutých Lékařskou fakultou MU juniorskému výzkumníkovi Petře Bořilové Linhartové.
Související projekty:

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.

Další info