Informace o publikaci
Brněnské Gestapo 1939-1945 a poválečné soudní procesy s jeho příslušníky
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2018 |
| Druh | Odborná kniha |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Kniha se zabývá činností brněnské řídící úřadovny nacistické tajné státní policie známé pod zkratkou Gestapo. Tato nejobávanější složka nacistického bezpečnostního aparátu působila v Brně v období od okupace v březnu 1939 do osvobození města Rudou armádou v dubnu 1945. Nacisté zde nejprve vybudovali služebnu, jež nesla od srpna 1939 název řídící úřadovna. Jednalo se o nejdůležitější instituci nacistického bezpečnostního aparátu na Moravě, které podléhaly venkovní služebny rozmístěné v menších moravských městech. Sídlem řídící úřadovny byla nejprve konfiskovaná budova zemské školní rady na Mozartově ulici č. 3, od prosince 1940 až do konce války pak budova Právnické fakulty Masarykovy univerzity na Veveří č. 70. Odtud byly řízeny operace proti českým odbojovým organizacím a také výsadkovým skupinám vysílaným do protektorátu z Velké Británie a Sovětského svazu. Celkově se na brněnské řídící úřadovně vystřídalo za celé období okupace přes 800 zaměstnanců. Funkci jejího vedoucího zastávalo postupně pět důstojníků, z nichž nejdéle stál v čele v letech 1941–1944 Wilhelm Nölle. Brněnské Gestapo zasahovalo v období let 1939–1945 proti velkému množství domácích odbojových organizací různého rozsahu i politického zaměření. Narůstající počet zatčených si přitom vynutil budování nových vězeňských zařízení na území města Brna. Největší policejní věznicí se nakonec staly Kounicovy studentské koleje, které Gestapo obsadilo v průběhu zásahu proti českým studentům 17. listopadu 1939 a přeměnilo je na vězeňské zařízení. Během okupace prošlo kolejemi přes 30 000 vězňů pocházejících z mnoha moravských měst a obcí. V menším počtu zde byli vězněni také cizinci. V prostorách dvora těchto kolejí nacisté prováděli exekuce probíhající ve třech vlnách v letech 1941, 1942 a 1945. Popraveno bylo celkově téměř 700 mužů, žen a v několika případech i mladistvých a dětí. Autor nejprve věnuje pozornost vzniku a genezi samotného Gestapa a jeho pozici v rámci nacistických bezpečnostních složek. Dále se zabývá personálním složením brněnské řídící úřadovny, její vnitřní strukturou a metodami boje proti odbojovým organizacím a parašutistickým skupinám. Závěrečná část práce je věnována poválečným soudním procesům s příslušníky brněnského Gestapa. Probíhaly v rámci tzv. retribučního soudnictví před Mimořádným lidovým soudem v Brně, kde byli mimo jiné odsouzeni někdejší významní představitelé nacistické bezpečnostní policie Max Rausch, Otto Koslowski, Kurt Leischke, Anton Mondorf či Franz Schauschütz. Knihu doplňuje příloha tvořená jmenným seznamem všech 83 osob odsouzených Mimořádným lidovým soudem v Brně k trestu smrti a popravených v letech 1945–1949. |