Informace o publikaci
Kritický pohled na kryptické druhy: příběh kuželíků (Euconulus; Gastropoda)
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2019 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Zoologické dny Brno 2019, Sborník abstraktů zkonference 7.-8. února 201977Kritický pohled na kryptické druhy: příběh kuželíků (Euconulus; Gastropoda)HORSÁKOVÁ V.,NEKOLA J.C.,HORSÁK M.Ústav botaniky a zoologie,PřF MU, BrnoMolekulární metody představují zdroj nových a často převratných poznatků, např. v podobě objevů tzv. kryptických druhů. Označujeme tak druhy, které byly dříve řazeny pod společné vědecké jméno, neboť jsou –alespoň pro lidské oko –na základě běžně sledovaných znaků nerozlišitelné. Nárůst počtu domnělých kryptických druhů se však stává stále palčivějším problémem pro taxonomii, neboť naprostá většina z nich není nikdy formálně popsána. Bez podpory doprovodných znaků není navíc vůbec triviálním úkolem rozhodnout, zda geneticky vymezená skupina jedinců představuje samostatný druh. V naší studii jsme se zaměřili na suchozemské plže rodu Euconulus, s cílem detailně prozkoumat potenciální přítomnost kryptických druhů mezi těmito plži, a to na základě molekulární, morfologické a konchometrické analýzy. Genetická analýza 94 vzorků, pokrývajících celou Holarktickou oblast, ukázala vysokou strukturovanost populací druhu E. fulvus, s dobře definovaným evropským a několika nejasně definovanými mimo-evropskými haplotypy. Ačkoli by tato struktura mohla naznačovat existenci minimálně dvou samostatných druhů, z důvodu absence diagnostických morfologických rozdílů a přítomnosti hybridních jedinců, kteří zjevně sdíleli evropský a mimo-evropský haplotyp, nepovažujeme tyto skupiny za samostatné druhy. Kryptický druh byl nicméně objeven v rámci severoevropských populací E. alderi. Část jeho populací vytvořila ve fylogenetické analýze vysoce podpořený monofyletický klád, pro který zpětná morfologická analýza potvrdila jemné, avšak dobře definované znaky. Výsledky taktéž upozornily na pozoruhodnou plasticitu znaků tradičně používaných k determinaci druhů rodu Euconulus, se značnými taxonomickými důsledky, které –spíše netradičně –povedou k redukci počtu popsaných druhů. Naším výzkumem se snažíme poukázat na nutnost opatrnosti v interpretaci výsledků molekulárních analýz, a přispět k debatě o tom, jak správně přistupovat k zavádění a popisu kryptických druhů. |