Informace o publikaci
Přístup k informacím o rozhodovací činnosti soudů v trestních věcech
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2019 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Trestní právo |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | Repozitář MU |
| Klíčová slova | access to information; decision-making of criminal courts; Act on Free Access to Information |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Článek se zabývá možnými způsoby přístupu k informacím o rozhodovací činnosti soudů v trestních věcech. Analyzuje přitom postupy podle trestního řádu, podle zákonů ukládajících poskytování informací o činnosti soudů a podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Trestní řád předpokládá informování veřejnosti primárně prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků, a to obecně o činnosti orgánů činných v trestním řízení. Vzhledem k zásadě veřejnosti hlavního líčení a veřejného projednání je zásadně dovolena přítomnost veřejnosti při projednávání trestních věcí, a to včetně možnosti za určitých podmínek pořizovat z jednání záznam. Zákonem stanovenému okruhu osob přísluší rovněž právo nahlížet do trestního spisu, avšak pro osoby na řízení nijak nezainteresované (např. shromažďující data pro účely výzkumu) je tento způsob přístupu k informacím v režimu trestního řádu nevyužitelný. Kdokoli může získat informace na základě povinného zveřejnění Nejvyšším soudem či Ústavním soudem, avšak je třeba vzít v úvahu, že příslušné zákony těmto soudům neukládají zveřejnění kompletní rozhodovací činnosti (jejich či nižších soudů). Jiný okruh omezení (informace o probíhajícím trestním řízení a informace o rozhodovací činnosti soudů s výjimkou rozsudků) vyplývá ze zákona o svobodném přístupu k informacím, jakkoli jejich uplatnění v praxi nemusí být s ohledem na dosavadní judikaturu zrovna neproblematické. Patrně i proto je aktuálně Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR projednávána novela, která by měla zákon zpřesnit. |