Informace o publikaci
Farmakoterapie recidivující aftózní stomatitidy u pacientů s geneticky podmíněnou sníženou schopností metabolizovat kyselinu listovou – pilotní studie
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2019 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Česká stomatologie a Praktické zubní lékařství |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
www | https://www.prolekare.cz/casopisy/ceska-stomatologie/2019-1-14/farmakoterapie-recidivujici-aftozni-stomatitidy-u-pacientu-s-geneticky-podminenou-snizenou-schopnosti-metabolizovat-kyselinu-listovou-pilotni-studie-109588 |
Klíčová slova | oral mucosa disease; pharmacogenetics; metabolism; folic acid; vitamin D |
Popis | Úvod a cíl: Při terapii recidivující aftózní stomatitidy (RAS) se doporučuje tzv. Škachova kúra, při které pacienti užívají kyselinu listovou a vitamin B6. Kyselina listová je v organismu využitelná pouze ve formě aktivního folátu (vitamin B9); v metabolické přeměně sehrává důležitou úlohu enzym methylentetrahydrofolát reduktáza (MTHFR), jehož funkčnost je zásadně ovlivněna genovými polymorfismy. Cílem práce bylo ověřit předpoklad, že podání aktivní formy kyseliny listové spolu s vitaminy B6 a D3 může pozitivně ovlivnit četnost výsevu aft i průběh jejich hojení u pacientů s RAS. Metody: V rámci pilotní studie jsme klinicky vyšetřili deset pacientů, u nichž jsme analyzovali haplogenotypy v genu MTHFR. Podmínky pro zařazení pacientů s RAS byly: věk 18–50 let, česká národnost, geneticky podmíněná snížená schopnost metabolizovat kyselinu listovou (špatný metabolizátor – PM nebo intermediární – IM) a nepřítomnost systémového onemocnění (Crohnova choroba, Behçetova choroba, onemocnění ledvin a další nemoci). Farmakoterapie v upraveném designu dvojitě zaslepené zkřížené studie (cross-over design) probíhala od jara 2018 v délce trvání tří měsíců. Pacientům byl ve třífázovém schématu podáván aktivní folát (glukosaminová sůl 5-methylfolátu), vitaminy B6 a D3, po dobu terapie nesměli užívat žádné jiné potravinové doplňky. Vedli si denní záznamy o svém zdravotním stavu a možných rizikových faktorech RAS a byli v měsíčních intervalech klinicky i laboratorně vyšetřeni. Zaznamenali jsme jak subjektivní hodnocení efektu terapie pacienty, tak i získaná laboratorní data, která byla vyhodnocena statistickým softwarem Statistica v.13. Výsledky: Do studie jsme zařadili tři muže a sedm žen s RAS ve věku 28 až 47 let; tři z nich byli podle genového profilu MTHFR definováni jako PM a sedm jako IM kyseliny listové. Podle subjektivního hodnocení jedna pacientka udala zhoršení stavu, dva pacienti nepozorovali během terapie změnu svého zdravotního stavu a sedm osob bylo spokojeno, neboť u nich došlo k méně častému/žádnému výsevu aft a/nebo doba hojení byla významně kratší. Subjektivní hodnocení terapie pozitivně korelovalo s objektivním klinickým nálezem (r = 0,993, p = 0,001). Z laboratorní analýzy vyplynulo, že podání vitaminu D3 signifikantně zvýšilo sérové koncentrace 25-OH D3 z nízkých/limitních na optimální hodnoty. Medián koncentrací před zahájením studie byl 54,2 nmoll-1, těsně před podáním 68,1 nmoll-1 versus měsíc po podání 96,6 nmoll-1 (norma: 50–175 nmoll-1), (p = 0,01). Další sledované parametry, jako koncentrace kyseliny listové v séru, homocysteinu, ALT, AST a krevní obraz, byly u pacientů ve fyziologickém rozmezí před terapií i po ní. Závěr: Navržená modifikace Škachovy vitaminové kúry se zdá být vhodná pro léčbu pacientů s RAS, u kterých je genetická predispozice ke snížené funkci enzymu MTHFR, neboť během našeho pozorování došlo u 70 % pacientů k subjektivnímu i objektivnímu zlepšení stavu. |
Související projekty: |