Informace o publikaci
Virulence Heterorhabditis bacteriophora a vliv jejich exkretovaných/sekretovaných produktů na imunitní systém Galleria mellonella
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2020 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Entomopatogenní hlístice (EPN) jsou přirození parazité hmyzu. Mezi jejich významné zástupce patří rody Heterorhabditis a Steinernema, kteří žijí v mutualistickém vztahu s entomopatogenními bakteriemi. Naše studie se zaměřuje na virulenci a její změny v závislosti na stáří hlístic. Testovali jsme nákazy H. bacteriophora u larev zavíječe voskového, Galleria mellonella. Byla porovnávána virulence hlístic skladovaných 0, 7, 14, 21, 28 a 35 dní, kde 0 dní skladované hlístice jsou ty, které se uvolní z hostitele. U 14 a 21denních hlístic byl pozorován signifikantní nárust virulence oproti hlísticím skladovaným 0 a 7 dní. Z našich pozorování vyplývá, že virulence je závislá na stáří hlístic a konkrétně u druhu H. bacteriophora dosahuje maxima až po dvou týdnech od uvolnění z mrtvého hostitele. Na usmrcení hostitele se podílí i exkretované/sekretované produkty (ESP) vylučované infekčním stádiem hlístic. Jedná se o malé molekuly, např. proteiny nebo nukleové kyseliny, které jsou schopné ovlivňovat hostitelský imunitní systém s výsledkem zvýšení virulence hlístic. V našich experimentech jsme testovali vliv ESP produkovaných H. bacteriophora na imunitní systém larev G. mellonella a zjistili jsme, že některé z jejich složek inhibují. Konkrétně fenoloxidázovou aktivitu, která je zodpovědná za melanizaci hmyzu. Aktivní složky ESP jsme dále purifikovali ve dvou krocích. Nejprve jsme rozdělením na základě povrchového náboje molekul získali pět frakcí, z nichž dvě vykazovaly melanizaci inhibující aktivitu. Tyto dvě aktivní frakce byly následně rozděleny na základě jejich velikosti a znovu byl otestován jejich vliv na fenoloxidázovou aktivitu. Inhibiční účinek byl prokázán u frakce obsahující molekuly o velikosti 38 kDa, která bude v budoucnu podrobena molekulární analýze za účelem identifikace konkrétní účinné molekuly. Imunosupresivní povahu ESP je možné využít ke zvýšení účinnosti biologické kontroly hmyzích škůdců v zemědělství. Tato práce byla podpořena grantem 17 - 03253S. |
| Související projekty: |