Zde se nacházíte:
Informace o publikaci
Vliv fyzioterapeutických postupů na zatížení plosky a bolesti zad v těhotenství
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2019 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Česká gynekologie |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Klíčová slova | pregnanc; low back pain; foot arch; pain; posture; Foot Posture Index; Navicular Drop test; Chippaux-Šmirák index; Pregnancy Mobility Index |
Popis | Úvod: Pro období těhotenství jsou typické projevy funkčních a strukturálních změn v pohybovém systému těhotných žen pokles nožní klenby a bolesti zad. Cíl studie: Cílem studie bylo ověřit, zda je možno prostřednictvím fyzioterapeutických postupů zmírnit bolesti zad v těhotenství a změnit těhotenstvím ovlivněné rozložení zatížení plosky a klenbu nohy směrem k fyziologii. Typ studie: Paralelní intervenční Název a sídlo pracoviště: Ústav porodní asistence, Fakulta zdravotnických věd, Univerzita Palackého v Olomouci, Olomouc Metodika: Výzkumu se zúčastnilo 12 zdravých těhotných žen, které byly randomizovaně rozděleny do experimentální a kontrolní skupiny. Těhotné v experimentální skupině cvičily pravidelně denně cviky pro ovlivnění nožní klenby. Pro získání dat o bolesti a jejím vlivu na kvalitu života byl využit Dotazník McGillovy univerzity a Pregnancy mobility index. Pro zjištění změn v postavení plosky a jejím zatížení byl použit Foot Posture Index, Navicular Drop test, Chippaux-Šmirák index a vyšetření na podoskopu. Vyšetření proběhlo na přelomu prvního a druhého trimestru a ve třetím trimestru těhotenství. Výsledky: Statisticky významné změny mezi vstupními a výstupními hodnotami byly zjištěny pouze u kontrolní skupiny těhotných žen. V dotazníku bolesti se mezi měřením v prvním a třetím trimestru významně zvýšila hodnota z vizuální analogové škály (p=0,04). Také hodnota Pregnancy Mobility indexu z dotazníku interference bolesti s denními aktivitami se v tomto období významně zvýšila (p=0,03), což poukazuje na snížení kvality života. Změny v postavení nohy hodnocené Foot Posture indexem se významně zvýšily na pravé (p=0,04) i levé dolní končetině (p=0,04). Chippaux-Šmirák index, který hodnotí a klasifikuje výšku nožní klenby, se ve srovnání mezi prvním a třetím trimestrem významně zvýšil na pravé dolní končetině (p=0,03). U probandek experimentálního souboru nedošlo při porovnání hodnot v prvním a třetím trimestru k statisticky významné změně v žádném ze zkoumaných parametrů. Závěr: Vlivem intervence došlo k eliminaci nebo mírnějšímu progresu rozvoje poruch funkce v oblasti nohy a zad. Použitou intervenci lze doporučit v rámci primární nebo sekundární prevence. |