Informace o publikaci
Riziko nomofobie u žáků základní školy
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2020 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Komunikace a sdílení informací patří v moderní společnosti k základním pilířům vzdělávání, ekonomické sféry i volnočasových aktivit. Masové zavádění a využívání informačních a komunikačních technologií (ICT) výrazně usnadňuje život, představuje však rovněž jistá rizika. Jedná se zejména o stavy psychické nepohody spojené se situacemi, v nichž nejsou tato moderní pojítka k dispozici nebo je omezen přístup k nim. Dále je člověk ohrožen rozvojem nutkavého chování a možnou závislostí behaviorálního typu na mobilním komunikátoru – nomofobií. Rozvinutá nomofobie zasahuje do všech atributů lidského zdraví, vážně ovlivňuje jeho psychickou, fyzickou i sociální složku. Poněvadž se s moderními ICT setkávají děti již v útlém věku v domácím prostředí, poději ve škole a při zájmové činnosti, brzy se s nimi naučí zacházet a ICT se stávají přirozenou součástí jejich světa. Za rychlostí osvojování manipulace s ICT však zaostává preventivní působení, které by děti a mladistvé připravilo na setkání s rizikovými momenty a nabídlo jejich efektivní předcházení a řešení. Hlavním cílem výzkumného šetření bylo zjištění míry závislosti vzorku žáků druhého stupně základní školy na mobilních zařízeních, dílčím cílem bylo zmapování potenciálně rizikových oblastí spjatých s užíváním ICT. Byly stanoveny 3 pracovní hypotézy, které se týkaly srovnání názorů, chování a míry nomofobie mezi hochy a dívkami. K naplňování cíle šetření byla zvolena kvantitativní metoda, jako nástroj byl použit anonymní dotazník. Dotazník obsahoval standardizované jádro ke zjišťování míry nomofobie (Yildirim & Coreria, 2015; University of Iowa). Bylo do něj zařazeno 20 položek zaměřených na reakce respondentů v situacích, kdy pojítka ICT nejsou dostupná nebo jich nelze použít. Dotazník byl doplněn o položky sloužící ke zjištění, jaké aplikace respondenti často používají, jak s nimi zacházejí a jaké mají v tomto ohledu preference. Nejprve byl realizován předvýzkum v malém vzorku 22 žáků, který ověřil, zda je navržený dotazník srozumitelný. Vlastní šetření probíhalo v osmých a devátých ročnících 11 záměrně vybraných základních škol v Královéhradeckém kraji. Byla získána data souboru 373 respondentů s vyrovnaným zastoupení hochů a dívek. Odpovědi respondentů byly vyhodnoceny metodami popisné statistiky, k analýze hypotéz bylo využito Studentova t-testu. Nebyly sbírány žádné osobní údaje, žáci byli předem seznámeni se záměrem studie, vyplňování dotazníku mohli odmítnout. Z výsledků vyplynulo, že příznaky nomofobie nevykazovalo 0,5 % respondentů, její velmi mírná a mírná forma byly zaznamenány u 70 % oslovených, lehká u 18 % souboru, středně těžká u 8 % a těžká u 2 % respondentů. Téměř tři čtvrtiny žáků nejsou závislostí na mobilním zařízení bezprostředně ohroženy. I když ICT intenzivně využívají, při jejich nedostupnosti pociťují pouze lehkou nervozitu. Desetina souboru však vykazuje vážné problémy charakteru behaviorální závislosti. Respondenti využívají průměrně 4 aplikace, zejména se jedná o komunikační program Messenger, sociální sítě YouTube, Instagram a Facebook a aplikaci pro přehrávání hudby Spotify. Při testování hypotéz týkajících se rozdílnosti chování hochů a dívek byly u 6 položek nalezeny statisticky významné rozdíly, u 14 nikoli. Dívky ve zkoumaném vzorku vykazují vyšší míru nomofobie než chlapci. Největší rozdíly v reakcích byly zaznamenány především u obav z nemožnosti okamžitě komunikovat s rodinou nebo přáteli. |
| Související projekty: |