Zde se nacházíte:
Informace o publikaci
Badatelské přesahy německojazyčného národopisu českých zemí třicátých a čtyřicátých let 20. století
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2020 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Národopisný věstník |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
www | https://www-scopus-com.ezproxy.muni.cz/record/display.uri?eid=2-s2.0-85090649598&origin=resultslist&sort=plf-f&src=s&sid=e16bd276ee42396c636fdacd3e141353&sot=autdocs&sdt=autdocs&sl=18&s=AU-ID%2857193092495%29&relpos=0&citeCnt=0&searchTerm= |
Klíčová slova | German University in Prague; History of ethnology; Moravian Wallachia; Sudetenland ethnography; Tribal ethnography (stammheitliche Volkskunde) |
Popis | Studie je věnována problematice německojazyčného (sudetoněmeckého) národopisu českých zemí na příkladu analýzy a kontextualizace vybraného rukopisného pramene o výročních obyčejích na moravském Valašsku (Walter Repper: Das Kirchenjahr und seine Feste bei den mährischen Walachen). Autor se ve svém textu poukazuje na paralelnost vývoje českojazyčného a německojazyčného národopisného výzkumu 19. a počátku 20. století, který vykazoval jen ojedinělé přesahy a kontakty mezi etnicky vyhraněnými societami. Od 30. let 20. století je ale patrný vzrůstající zájem německých badatelů o kulturu slovanského obyvatelstva českých zemí. Tento trend se opíral o koncept tzv. „kmenového národopisu“ (stammheitliche Volkskunde) a nalezl naplnění i ve vzniku samostatného pracoviště na Německé univerzitě v Praze zaměřeného na kmenové dějiny a národopis Moravy (Lehrstuhl für Volkskunde und Stammesgeschichte Mährens). V kontextu tohoto směru sudetoněmeckého národopisu je analyzován rukopis Waltera Reppera o obyčejích a zvycích na Moravském Valašsku, který je datován rokem 1939. Jeho autor studoval na přelomu 30. a 40. let 20. století na Německé univerzitě v Praze a práci vytvořil nejspíše v rámci praktického školení studentů. Obsah rukopisu je komparován se staršími publikovanými pracemi o obyčejové kultuře Valašska, následně jsou identifikovány konkrétní inspirační zdroje. Autor studie se zároveň snaží poukázat, nakolik zaměření Repperovy práce koresponduje s uplatňováním konceptu tzv. „kmenového národopisu“. |
Související projekty: |