Informace o publikaci
Příležitosti k rozvíjení kompetence k řešení problémů ve výuce na 1. stupni (na příkladu přírodovědného učiva)
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2020 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Cílem příspěvku je představit kritické didaktické incidenty odehrávající se v problémově orientované výuce na 1. stupni. Základní výzkumná otázka zní: Co způsobuje, že navzdory nastolení problémově orientované úlohy ve výuce její potenciál není zcela využit? Ukazuje se, že pro učitele jsou kompetence stále nesrozumitelné a ve výuce obtížně uchopitelné a že jejich rozvíjení u žáků je tím potenciálně omezeno (Analýza..., 2018, s. 6). Tato studie se zaměřuje na kompetenci k řešení problémů, konkrétně pak na situace, které mají potenciál tuto kompetenci u žáků rozvíjet, tj. na problémově orientované situace, v jejichž jádru stojí problémově orientované úlohy. Ve svém přístupu vycházím z problem-based learning (viz Barrows, 1996; nejnověji Moallem, Hung & Dabbagh, 2019). To, že učitel ve výuce využije problémově orientované učební úlohy, však automaticky neznamená, že tím u žáků kompetenci k řešení problémů rozvíjí, proto je třeba zaměřit se i na průběh řešení těchto úloh. Zkoumáno je 19 výukových situací identifikovaných v 10 vyučovacích hodinách přírodovědy, které stavěly na problémově orientovaných úlohách, avšak zároveň nebyly hodnoceny jako rozvíjející. Data byla pořízena v rámci IVŠV videostudie ve školním roce 2010/2011, a to u pěti náhodně vybraných učitelů vždy ve dvou po sobě jdoucích vyučovacích hodinách. Využita byla metoda analýzy kritických didaktických incidentů (Tripp, 2012), jež umožňuje identifikovat opakující se vzorce jevů, které způsobují, že u úloh, které nesly potenciál rozvíjet kompetenci k řešení problémů, tento potenciál nebyl využit. Dominantní skupinou incidentů bylo přílišné vztahování aktivity na učitele, které se projevovalo tím, že učitel natolik žáky provázel řešením úlohy, že ji de facto řešil sám. Dalším podobou incidentu bylo, že učitel radil natolik úzce, že se z původní PO úlohy stala buď série úloh nižší kognitivní náročnosti, nebo úloha „nevytěžená“ čili taková, která sice nabízela prostor pro individuální řešení, argumentaci, širší diskusi či provázání s kontextem, ale tento prostor nebyl zásadně využit. Dalším ze sledovaných incidentů také bylo, že učitel opravoval každou jednotlivost, řešení úlohy tak neustále přerušoval a znemožnil tak de facto komplexnější promýšlení řešení samotnými žáky. |
| Související projekty: |