Informace o publikaci
Nový stavební zákon a ochrana ovzduší v ČR
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2020 |
| Druh | Článek ve sborníku |
| Konference | COFOLA 2020: Sborník příspěvků mladých právníků, doktorandů a právních vědců |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | Open access sborníku |
| Klíčová slova | Construction Law; Environmental Law; Environment; Air Protection; Recodification; Authority Concerned; Integration; Public Interest |
| Popis | Plánovaná rekodifikace veřejného stavebního práva bude mít zásadní vliv na úroveň ochrany životního prostředí v České republice. Posun, který naznačuje jak vládou schválený věcný záměr stavebního zákona, tak návrh zákona, který je v současné době ve fázi vypořádání připomínek vzešlých z meziresortního připomínkového řízení. Návrh zákona ve svém celku i v jednotlivých aspektech a institutech a jejich úpravě znamená značný odklon od současné praxe ochrany životního prostředí. Nově připravovaný stavební kodex může, nedozná-li významných změn, negativně ovlivnit jak samotný stav životního prostředí, tak úroveň jeho ochrany. Jednou ze složek, která novým stavebním zákonem může být postihnuta nejvíce, je ovzduší, navrhovaná právní úprava totiž radikálně mění přístup k ochraně ovzduší a v určitých aspektech na jeho ochranu téměř resignuje. Výslovně nežádoucí je například snaha o "integraci" všech správních procesů, které se realizují v rámci života stavby (tedy od fáze projektu do fáze zrealizování, případně až do ukončení životnosti a jejího odstranění), do jednoho formálního správního řízení, které povede jeden z článků nově zřizované státní stavební správy. Takto integrované by tedy neměly být pouze např. proces EIA a řízení dle stavebního zákona, ale např. také provozní povolení dle tzv. složkových zákonů a nejspíše také řízení o integrovaném povolení. Uskutečnitelnost předání takového podkladového materiálu, který umožní meritorně rozhodnout od fáze umisťovací až po fázi schvalování použitých technologií ve vztahu k ochraně ovzduší, je přinejmenším diskutabilní. Další oblastí s nepředvídatelnými následky na úroveň ochrany ovzduší a jeho stav pro futuro je znezávaznění podkladových správních aktů vydávaných dotčenými orgány. Závazná stanoviska, která vydávají orgány ochrany ovzduší, mají mít nově právní povahu vyjádření, které ze své podstaty není závazné. Náležitou odbornou úroveň má nově zajistit sama státní stavební správa, pod kterou mají být podřazeni nově úředníci orgánů ochrany ovzduší, tedy garance odborného posouzení má být zajištěna nově interními procesy jednoho správního úřadu. V neposlední řadě také nový stavební zákon nereflektuje dlouhotrvající apel na zezávaznění imisních limitů pro další správní orgány mimo oblast ochrany ovzduší. Nutnost takové změny nepřímo vyplývá také z negativní správní praxe, kdy přes existující judikaturu Nejvyššího správního soudu dochází k povolování a umisťování průmyslových záměrů s vlivem na ovzduší do území zatížená špatnou kvalitou ovzduší, případně s překročenými imisními limity. Nejinak je tomu také v oblasti územního plánování. Tento výběr tří oblastí v rámci rekodifikace, které by negativně ovlivnily stav kvality ovzduší a úroveň ochrany ovzduší v ČR, není uzavřený a lze identifikovat také další oblasti s potenciálně negativním vlivem na ovzduší. |
| Související projekty: |