Informace o publikaci
Conservation targets from the perspective of a palaeoecological reconstruction: the case study of Dářko peat bog in the Czech Republic.
| Název česky | Paleoekologická rekonstrukce vývoje rašeliniště Dářko a její vztah k cílům ochrany přírody |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2020 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Preslia |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | http://www.preslia.cz/doi/preslia.2020.087.html |
| Doi | http://dx.doi.org/10.23855/preslia.2020.087 |
| Klíčová slova | Bohemian-Moravian Highlands; conservation priorities; Holocene; human impact; landscape history; Late Glacial; mire; palaeoecology; rare species; relict; vegetation |
| Popis | Studovali jsme dobře datovaný nepřetržitý záznam pylu, nepylových palynomorf, rostlinných makrozbytků a chemických prvků v nejlépe dochovaném rašeliništi na Českomoravské vrchovině. Rašeliniště Dářko je významná botanická lokalita, známá například izolovaným výskytem vrchovištního blatkového boru. Je chráněna jako národní přírodní rezervace a je součástí evropsky významné lokality Dářská rašeliniště. V předkládané studii popisujeme hlavní rysy a zajímavé zvláštnosti vývoje lokality od pozdní doby ledové po současnost a zasazujeme do historických souvislostí některé přírodní jevy cenné z hlediska ochrany přírody. Až do vrcholného středověku se jako hlavní hybná síla vývoje místní i regionální vegetace jeví makroklima a autogenní sukcese. Vegetace pozdní doby ledové s dominancí borovice a zastoupením chladnomilných druhů se zde zachovala až do prvních tisíciletí holocénu. První fosilní nález šídlatky jezerní z období pozdního glaciálu a holocénu mimo její současný areál v pohraničních pohořích ukazuje na existenci chladné oligotrofní vodní plochy na lokalitě. Líska, smrk a druhy smíšených doubrav se začaly šířit brzy, přibližně před 10500 lety. Indikátory teplého oceanického klimatu (břečťan, jmelí) se objevily asi před 7700 let. Zastoupení pylu dřevin se postupně zvyšovalo až k holocennímu maximu blížícímu se 99 %. Minerotrofní slatinný mokřad se změnil v ombrotrofní vrchoviště asi před 6800 lety. Smrk, buk a jedle začaly v pylovém záznamu převažovat asi před 5500 lety. Náhlá změna vegetačního pokryvu začala mezi lety 1100 a 1350 n.l., současně s vrcholně středověkou kolonizací oblasti. Výrazný nárůst obsahu olova v geochemickém záznamu mezi lety 1200 a 1650 n.l. je spojen s hutněním stříbra v širším okolí. Blatkový bor se začal šířit až kolem roku 1500 n.l. Tento pozdní původ, pozorovaný i na dalších lokalitách ve střední Evropě, může souviset s lidským vlivem na lokalitu a okolní krajinu, což zpochybňuje dnes praktikovaný bezzásahový režim ochrany tohoto biotopu. Výskyt slatiništních specialistů (např. Carex lasiocarpa, C. chordorrhiza) v laggu vrchoviště lze v souladu s našimi výsledky chápat jako cenný relikt pozdně glaciální a raně holocenní mokřadní vegetace, jehož zachování vyžaduje pokračování aktivního ochranářského managementu. Naše studie ukazuje, jak mohou paleoekologické poznatky přispět k pochopení současného druhového složení vegetace cenného chráněného území. Tyto poznatky mohou být využity ke stanovení priorit ochrany území a k vysvětlování cílů ochrany přírody široké veřejnosti. |