Informace o publikaci
Morfologie Corpus Callosum a klinický stav u pacientů s depresivní poruchou
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2020 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Úvod: U depresivní poruchy jsou nacházeny změny morfologie několika mozkových struktur. Vedle nejčastěji uváděných struktur jako je hippocampus, amygdala nebo cingulární kortex jsou změny patrné také ve struktuře corpus callosum (CC). V naší studii jsme se pokusili podrobněji prozkoumat objem jednotlivých částí corpus callosum ve vztahu k tíži depresivní symptomatologie. Metodika: Do studie bylo zařazeno 20 pacientů s alespoň středně-těžkou depresivní epizodou ve věku 18 – 65 let. U pacientů bylo v nejkratším možném období po zahájení hospitalizace, v období před stabilizací terapie, provedeno měření tíže depresivní symptomatologie pomocí škály Clinical Global Impression (CGI) a Montgomery–Asbergovy škály tíže deprese (MADRS) a vyšetření magnetickou rezonancí (MR) mozku. T1 data získaná MR byla segmentována pomocí aplikace FreeSurfer, přičemž do statistického zpracování vstupoval celkový objem mozku, objem bílé a šedé hmoty, celkový objem CC a objem jednotlivých částí CC a to jako frakce celkového intrakraniálního objemu. Ve statistickém zpracování byly využity obecné lineární modely. Výsledky: Při analýze vlivu CGI na objem jednotlivých zvolených struktur byla zjištěna signifikantní souvislost mezi CGI a celkovým objemem bílé hmoty (F = 6,07, p = 0,025) a objemem zadní-střední části CC (F = 5,1, p = 0,038). Při analýze MADRS pak byla zjištěna signifikantní souvislost mezi hodnotou MADRS a objemem středního-zadního segmentu CC (F = 5,64, p = 0,031). Závěr: V souladu s literaturou jsme potvrdili souvislost mezi tíží depresivní symptomatologie a změnami corpus callosum. Hlavní limitací této studie je malá velikost souboru. V dalším výzkumu se budeme soustředit na změny corpus callosum v průběhu terapie a také na analýzu tvaru jiných struktur. |