Informace o publikaci
Korodované granáty v asociaci těžkých minerálů balinských slepenců: jejich morfologie a chemické složení (svrchní karbon, boskovická brázda)
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2021 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Acta Mus. Moraviae, Sci. geol. |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | http://scigeo.actamm.cz/en/corroded-garnets-in-the-association-of-heavy-minerals-of-balinka-conglomerates-their-morphology-and-chemical-compositon-upper-carboniferous-boskovice-basinalinskych-slepencu-jejich-morfologie-a-c/ |
| Klíčová slova | Balinka conglomerate; heavy minerals; garnets; dissolution; surface features |
| Popis | V asociaci těžkých minerálů svrchnokarbonských balinských slepenců, vyvinutých při bázi sedimentárního souvrství boskovické brázdy byly zjištěny dvě populace granátu. První, dominující, odpovídá almandinům se složením Alm65–85Prp13–18Sps1–2Grs1–5, jejichž původ lze hledat v rulách a svorech přilehlých jednotek. Menší část granátů o větší variabilitě složení Prp68–71Alm13–20Grs11–12Uvt5–9Sps1–2 pochází z peridotitů a granulitů gföhlské jednotky moldanubika. Tento původ dokládá i ojedinělý výskyt chromového spinelu až chromitu v asociaci těžkých minerálů. Oba typy granátů byly postiženy intrastratálním rozpouštěním a vyznačují se výraznou korozí svého povrchu, přičemž povrch almandinových granátů je rozpouštěn intenzivněji než povrch pyropů. Počáteční stádia leptání jsou v obou případech zachována poměrně vzácně, u obou typů došlo spíše k pokročilejším stádiím. Patrné jsou dvě až tři generace koroze. Dominují lepty typu krystalograficky orientovaných facetovaných ploch s pilovitými okraji. Rovné lesklé plochy narušují drobné leptové jamky II. generace koroze. Na druhotných lomných plochách bývají vyvinuty „mamillae features“, které jsou řazeny k počátečním stadiím koroze granátů v sedimentech. Nebyly zjištěny případy autigenních nárůstů, které by se odlišovaly rozdílnou morfologií a zvláště chemickým složením. Almandinové granáty jsou obrůstané kalcitem, v případě pyropů se na povrchu zrn velmi vzácně nachází chromem bohatý illit. Chybí případy doložitelného sekundárního leptání transportem zaoblených a rozlámaných zrn granátů pocházejících ze starších kulmských drob. Silná koroze zrn granátů probíhala velmi pravděpodobně při diagenezi sedimentu v hloubkách převyšujících 3000 metrů. Bližší fyzikálně chemické podmínky, za nichž koroze granátů probíhala, nejsou známy, ale vzhledem k poloze balinských slepenců v rámci boskovické brázdy lze předpokládat např. vliv fluid s podílem organických kyselin, případně alkalická fluida. Relativně chudá asociace těžkých minerálů (bez stabilních minerálů jako je kyanit a turmalín) poukazuje na intenzivní proces rozkladu původně přítomných minerálních fází v těchto podmínkách. V případě kyanitu může roli v absenci hrát jeho malá stabilita vůči mechanické abrazi. Větší propustnost texturně heterogenních slepenců, na rozdíl od pískovců a aleuropelitů, hrála jistě rovněž pozitivní úlohu. |