Zde se nacházíte:
Informace o publikaci
Samozásobitelství a sdílení jako prostory péče?
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2021 |
Druh | Konferenční abstrakty |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | Domácí pěstování a sdílení potravin bývá někdy konceptualizováno jako relikt předkapitalistické minulosti nebo jako strategie vyrovnávání se s nedostatkem. Taková konceptualizace je příčinou jeho marginalizace vedle dominantního moderního prostoru produkce a zásobování potravinami, vytvářeného tržními vztahy, racionálního, efektivního, a reprezentovaného tak, že s pomocí pokročilých technologií dokáže zajistit obživu společnosti. V příspěvku vycházíme z alternativní konceptualizace domácího pěstování jako (poststrukturalistických) prostorů jídla, které jsou utvářeny morálními vztahy zodpovědného využití existujících zdrojů, zodpovědného chování k lidem v okolí a k ekosystému. Hlavním cílem příspěvku je zmapovat motivace vedoucí k samozásobitelství a prozkoumat každodenní praktiky zahrádkářů z pohledu teze, zda toto chování lze považovat za projev péče o svěřené zdroje, sociální okolí i ekosystém. Vedlejším cílem je porovnat motivace a každodenní praktiky samozásobitelů v České republice a Rakousku a také tradičních a „nových samozásobitelů“, tedy těch, kdo se v uplynulých deseti letech z hlediska struktury spotřeby potravin v domácnosti přesouvali z moderního prostoru produkce potravin do morálních a subjektivních prostorů jídla. Zdrojem dat jsou rozhovory se zahrádkáři a výsledky dvou reprezentativních průzkumů, realizovaných v roce 2020 v českých a rakouských domácnostech, které pěstují potraviny (N=1858). Výsledky ukazují, že v rozporu s představou dominance moderního tržního prostoru zásobování potravinami zůstává pěstování potravin a s ním spojené praktiky důležitou součástí života velké části společnosti, a to i mezi vzdělanými středními vrstvami v relativně bohatých společnostech jako je Česká republika a Rakousko. Proměna konceptualizace domácího pěstování vytváří předpoklad pro zmírnění negativních dopadů kapitalistické produkce potravin, pro posílení důvěry a sociálních vazeb, pro zvýšení resilience společnosti a pro zlepšení stavu ekosystému. |
Související projekty: |