Informace o publikaci
Provenience zlata ve fluviálních sedimentech potoků situovaných severozápadně od Brna-Žebětína (Morava, Česká republika)
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2021 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Acta Musei Moraviae, Scientiae geologicae, Moravian Museum, |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | http://scigeo.actamm.cz/cs/provenience-zlata-ve-fluvialnich-sedimentech-potoku-situovanych-severozapadne-od-brna-zebetina-morava-ceska-republika/ |
| Klíčová slova | Brno Massif; Czech Republic; gold; heavy minerals; Moravia; stream sediments |
| Popis | Článek se zabývá studiem těžkých minerálů a tipomorfních rysů vyrýžovaného zlata v centrální části Brněnského masivu (brunovistulikum, Český masiv). Výskyty zlata, byly prokázány v drobných tocích SZ od Brna-Žebětína (SZ od Brna, východní část ČŘ). Brunovistulická jednotka, je ve srovnání s ostatními částmi Brněnského masivu na rudní ložiska poměrně chudá. Údaje získané studiem těžkých minerálů naznačují, že zlato nalezené ve fluviálních sedimentech pravostraných přítoků řeky Svratky pocházelo z blízkého okolí (ze vzdálenosti dosahující max. prvních km). Podíl těžkých minerálů je tvořen minerály epidotové skupiny (16-28%), magnetitem (7-27%), apatitem (7-19%), titanitem a axinitem (5-19%), zirkonem (6-17%), amfibolem (0-17%), pyritem (2-15%), granátem (2-9%), ilmenitem (1-6%), monazitem a xenotimem (1-4%) a scheelitem (0,0-0,5%). Petrologický charakter klastů a minerální asociace rovněž naznačují, že sedimenty pochází z minimální zdrojové oblasti (maximálněněkolik km2). Vyvřelé a metamorfované horniny brněnského masivu, tedy představují hlavní zdroj pro klastické sedimenty studovaných vodotečí. Zlato je zde asociováno s pyritem a jeho výskyt pravděpodobně souvisí s hydrotermálními křemennými žilami či alteračními zónami. |