Informace o publikaci
Serbian youth between national dream and dreams of a better life abroad
| Název česky | Srbská mládež mezi nacionálním snem a sny o lepším životě v cizině |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2021 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Citace | |
| Popis | Srbsko má za sebou dlouhou historii odchodů – od 70. let bylo zdrojem masivních emigračních toků, směřujících především na Západ. Během svého (auto)etnografického výzkumu jsem zkoumala, jak je současná srbská mládež rozpolcena mezi nacionálním srbským snem a sny a představami o lepším životě v zahraničí a jak předchozí zahraniční emigrace pomáhá tyto sny vytvářet a posilovat. Teorie vnímané deprivace byla ústředním bodem výzkumu a zaměřila jsem se na vliv srbské diaspory na sny těch, kteří zůstali. Sen o odchodu se stal součástí národní identity a folklóru, zejména pro současnou srbskou mládež, která vyrostla v izolaci kvůli válce, sankcím a následnému přísnému vízovému režimu. Jen málo mladých lidí mělo možnost poznat život v zahraničí na vlastní kůži a rozsáhlá srbská diaspora funguje jako prostředník, který pomáhá vytvářet a reprodukovat geografické imaginace světa venku. Srbská diaspora má stále stěžejní roli v (znovu)vytváření těchto imaginací a snů a její role nepolevuje ani s příchodem sociálních sítí. Obrazy „dokonalého“ života v zahraničí z první ruky v reálném čase mohou ještě více podpořit sny krajanů, kteří zůstali ve vlasti. Kromě toho byl národní příběh o velikosti a důležitosti srbského lidu také posílen částí srbské diaspory, která se zcela neintegrovala do cílové země. Jednotlivci, kteří zůstali na okraji západních společností, posilují occidentalistické představy o západních kulturách jako o chladných, kariérně orientovaných a „bez duše”. Zároveň posilují srbský národní sen o nadřazenosti. V tomto příspěvku se pokusím odpovědět na to, co znamená odejít a co znamená zůstat ve snech srbské mládeže. |
| Související projekty: |