Informace o publikaci
Znovu o Hrotsvitě z Gandersheimu
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2021 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Acta historica Universitatis Silesianae Opaviensis |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | webová stránka časopisu |
| Klíčová slova | Medieval latin Literatur; medieval epics; monasticism; Hrotsvith of Gandersheim; Ottonian Dynasty; Eva Stehlíková |
| Popis | Německá autorka a kanovnice saského kláštera Hrotsvita z Gandersheimu (932/935 – cca 975) není jen autorkou šesti velmi známých dramatických skladeb, ale napsala také osm veršovaných legend a dvou drobnějších historických epických skladeb Gesta Ottonis a Primordia coenobii Gandeshemensis. Studie nejprve shrnuje dosavadní poznatky o tvorbě Hrotsvity z Ganderhsheimu, informuje o novějším mezinárodním i českém bádání nejen o Hrosvitě, ale české středověké literatuře obecně. Eva Stehlíková, jíž je tento článek věnován, k výzkumu české medievistiky přispěla řadou odborných, populárních i překladatelských děl. České překlady Hrosvitiných dramatických skladeb vznikaly od r. 1970. Článek je připomíná a zvláštní pozornost věnuje - v návaznosti na výzkum prof. Stehlíkové - otázce, zda je nutné napodobovat v překladech jeden z Hrosvitiných specifických nástrojů: rýmovanou prózu. Studie také připomíná méně známou skutečnost, a sice to, že Hrosvitina dramatická skladba Dulcitius byla využita hudebním skladatelem Janem Novákem jako libreto pro jeho stejnojmennou operu. Druhá část studie obsahuje komentovaný soubor výňatků z obou historických epických skladeb v překladu autorky. Jsou to tzv. laudationes, oslavné pasáže, které chválí osobnosti z ottonské dynastie, včetně několika významných žen. Na zákaldě tohoto materiálu autorka přibližuje Hrosvitin styl a některé nástroje její poetiky, jako například tzv. loci communes (zvláště motiv autorovy skromnosti) nebo metaforická typologie (Otto Veliký jako král David apod.). |