Informace o publikaci
Změna metabolické aktivity CYP1A2, CYP2A1 a CYP2C6 po subchronické aplikaci salidrosidu in vivo
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2022 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Úvod: Rhodiola rosea patří mezi rostliny s adaptogenním a anxiolytickým účinkem. V České republice jsou její extrakty používány v četných doplňcích stravy a tvoří také účinnou složku registrovaného léčivého přípravku (Vitango). Salidrosid je jedním ze sekundárních metabolitů Rhodioly. Jeho vlastní anxiolytický a antidepresivní efekt byl prokázán in vivo experimenty. Cílem naší studie byl komplexní výzkum vlivu salidrosidu na enzymy cytochromu P450 in vivo i in vitro za účelem nastínění rizika lékové interakce pro klinickou praxi. Metody: Za předem definovaných podmínek byla provedena ko-inkubace jaterních mikrosomů získaných z intaktních zvířat, salidrosidu (0,1 µM, 1 µM, 10 µM, 100 µM nebo vehikulum) a CYP-specifických substrátů (diklofenak (CYP2C6), dextrometorfan (CYP2D1/2), fenacetin (CYP1A2), testosteron (CYP2A, CYP3A, CYP2C, CYP2B)). Množství metabolitu bylo stanoveno pomocí HPLC s fluorescenční/DAD detekcí. Byl proveden také in vivo experiment: Potkanům kmene Wistar byl salidrosid aplikován intragastricky po 7 dní v dávkách 5, 15 a 45 mg/kg/den. Kontrolním zvířatům bylo podáváno vehikulum (voda). Po ukončení animálního pokusu byla odebrána jaterní tkáň, z níž byly izolovány mikrosomy metodou diferenciální ultracentrifugace. Byly provedeny inkubace mikrosomů s CYP-specifickými substráty následované analýzou obsahu metabolitů (viz výše). Dále bude přistoupeno ke stanovení vlivu salidrosidu na metabolickou aktivitu humánních mikrosomů. Výsledky: In vitro nebyl zjištěn přímý vliv salidrosidu na potkaní forym enzymů CYP. Po subchronické intragastrické aplikaci byla prokázána signifikantní indukce metabolické aktivity u CYP1A2, CYP2C6 a CYP2A1 ve skupině zvířat, které byl aplikován salidrosid v dávce 5 mg/kg/den. Závěr: Ačkoliv byl prokázán vliv salidrosidu na metabolickou aktivitu in vivo po subchronické intragastrické aplikaci, jedná se spíše o vliv slabý. Na základě našich dat je salidrosid možné považovat za bezpečnou látku z hlediska lékových interakcí. |
| Související projekty: |