Informace o publikaci
Územní diferenciace nerovností ve zdraví v České republice
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2021 |
| Druh | Odborná kniha |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Zdraví je multidimenzionální koncept a působení jedné proměnné se může v různých dimenzích lišit. Hodnocení vlivu rozličných determinant na zdraví komplikuje skutečnost, že tyto proměnné navzájem v různé míře korelují, a proto je problematické odhadnout čistý vliv jedné proměnné (Miech, Hauser, 2001). Navíc síla asociace mezi zdravím a jeho determinanty je proměnlivá v průběhu života (Chen et al., 2006). Přesto jsou dané determinanty dobře zavedenými monitorovacími nástroji, a to nejen pro jejich schopnost měřit, ale také z toho důvodu, že konkrétní výsledky umožňují stanovení priority, formulování politik a hodnocení těchto politik (Salmi et al., 2017). Pro prezentované analýzy prostorových diferenciací nerovností ve zdraví a jejich determinant a ukazatelů byla záměrně zvolena územní úroveň okresů (LAU 1) České republiky, a to z toho důvodu, že mezinárodní statistiky a projekty (Eurostat, Euro-Healthy aj.) ve většině případů analyzují stav na úrovni národní, případně regionů soudržnosti (NUTS 2), které ovšem v případě České republiky vytvářejí území s nejednotnou geografickou, sídelní, ekonomickou, sociální, environmentální aj. strukturou uvnitř samotných regionů. K hodnocení nerovností ve zdraví se používá řada metod, mezi nimiž je vytváření indexů (kompozitních indikátorů) ověřenou a používanou metodou na mezinárodní (Saib et al., 2015; Fernandez- Crehuet et al., 2019; Hübelová et al., 2020) i národní úrovni (Pearson-Stuttard et al, 2019; Hübelová et al., 2021). Evropská unie počínaje rokem 2009 zařadila mezi své priority snižování nerovností v oblasti zdraví, a to s podporou Commission Communication Solidarity in Health ve formě sdělení „Reducing Health Inequalities in the European Union“ (EC, 2009). V „sociálním modelu zdraví“ Dahlgrena a Whiteheada (1991) jsou nerovnosti v oblasti zdraví běžně analyzovány v několika dimenzích týkajících se sociálních, ekonomických a environmentálních determinantů. Abychom lépe pochopili, proč jsou některé populace nebo skupiny obyvatel zdravější než ostatní, a aby bylo možné přijmout opatření, která zlepší zdraví a sníží nerovnosti, mělo by monitorování faktorů zdraví přesáhnout rámec měření zdravotních výsledků (WHO, 2017). Z tohoto důvodu je nutný posun v monitorování determinantů a ukazatelů, včetně příčin a rizikových faktorů (Braveman, Gottlieb, 2014). Úkol sledovat nerovnosti zdraví obyvatelstva pomocí indikátorů z více dimenzí vyžaduje především dostupnost prostorově disagregovaných dat. Mít spolehlivé údaje je následně zásadní pro informované rozhodování, identifikaci nedostatků a lepší pochopení dopadů a důsledků tohoto rozhodování (Arcaya et al., 2015). Aktuální celospolečenská situace řeší řadu ekonomických, sociálních a celospolečenských změn, které odrážejí vliv epidemie covid-19. Pro rozhodovací procesy na úrovni národní i regionální je nezbytný efektivní produkt sloužící jako nástroj pro výběr vhodných opatření na zmírnění nerovností ve zdraví. Tato opatření mohou mít o to významnější efekt, pokud budou selektivně cílená. |
| Související projekty: |