Informace o publikaci
Výukové metody v období omezení výuky v důsledku COVID-19
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2022 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | V roce 2020 byl svět zasažen šířením onemocnění COVID-19. V důsledku zavádění opatřením, zaměřených na ochranu zdraví obyvatel, byla omezená klasická forma výuky. Žáci tak byli zapojování do výchovně-vzdělávacího procesu z prostředí domova. V následujícím roku se rovněž střídali období klasické a distanční výuky. Situaci a dopady omezení v oblasti výchovně-vzdělávacího procesu průběžně monitorovala Česká školní inspekce (Pavlas, Pražáková et al., 2020; Pavlas, Zatloukal et al., 2020; Pavlas et al., 2021). Zajímavé informace přinášeli rovněž šetření různých výzkumných skupin (Brom et al., 2020; Švaříček et al., 2020). I když v polovině roku 2022 vypadá situace s onemocněním COVID-19 nadějně, a snad ve školách nebude nutnost znovu přistupovat k omezování klasické formy výuky, je vhodné se za obdobím distanční výuky ohlédnout a získané poznatky využít i v budoucnu. Jejich využití totiž nemusí v budoucnosti souviset jenom s opakováním omezování výchovno-vzdělávacího procesu z důvodu ohrožení zdraví, ale například v souvislosti se zvýšením dostupnosti výukového procesu, a jeho schopnosti aktivně zapojovat žáky do výuky. A to v souvislosti s narůstajícím počtem žáků, které lze označit jako digitální domorodce, a širším uplatněním koncepcí konektivismu v školním prostředí, lze chápat jako významný přínos k pedagogické praxi na školách. I když v současné době již existují šetření ohledně dopadů omezení výchovně-vzdělávacího procesu, nicméně považujeme za vhodně se k této problematice opětovně vracet a situaci nadále monitorovat, jelikož se pohled a zpětné vyhodnocování zejména přímých účastníků v čase proměňuje. Proto bylo provedené dotazníkové šetření na vzorku 162 respondentů, kterými byli žáci vybrané střední školy s ekonomickým zaměřením na obor Obchodní akademie. Sběr dat probíhal březnu 2022 formou elektronicky vyplňovaného dotazníku kombinujícího uzavřené a otevřené otázky. Uzavřené otázky byly vyhodnocené popisní statistikou a otevřené otázky byly vyhodnoceny prostřednictvím seskupení významově podobných odpovědí. Získané data jsou konfrontovány se zjištěními z jiných šetření. Výsledky šetření naznačují připravenost žáků na distanční formu výuky z hlediska vybavení domácnosti technikou i zázemím (71 % odpovědí). Malé využívání webkamery ze strany žáků (3 %) i ze strany učitelů (41 %) mohlo být podmíněno problémy s připojením (86 %). V distanční výuce byly využity vlastní prezentace (30 %) a čistý přenos (27 %). Učitelé využívali i aplikace (75 %), i když jenom občasně (70 %) až zřídkavě (22 %). Ve výuce byl prostor pro dotazy (93 %) a komunikace s učitelem byla srozumitelná (85 %). Žáci však museli výuce věnovat více času (72 %), co může být způsobeno nedostatkem času pro zadané úkoly (50 %). Žáci hodnotí kvalitu výuky spíš negativně (78 %) a jako příčinu pro doučování (28 %). I když dávají přednost klasické formě výuky (55 %), kvůli přímému kontaktu se spolužáky (40 %) a učitelem (23 %), volili by možnost hybridní formy výuky (58 %). |
| Související projekty: |