Informace o publikaci
Dekonstrukce brněnského geografického myšlení
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2022 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Citace | |
| Popis | Příspěvek se zabývá vývojem brněnského humánně-geografického myšlení od 20. let 20. století do počátku 21. století. Na tento proces nahlíží perspektivou poststrukturalistické geografie a konkrétně metodou dekonstrukce v Derridově pojetí, v podobě přejaté do geografie Marcusem Doelem, Clivem Barnettem a Gunnarem Olssonem. Jedná se o specifické kontextuální čtení textů, které si všímá často inherentních diskurzivních principů, předpokladů a rozporů v textech. Zkoumané období je rozděleno do tří základních období. V předválečném období se brněnská humánní geografie teprve rodila, zprvu především jako urbánní/sídelní geografie a vyhraňovala se vůči fyzické geografii. Časově nejdelší je socialistické období, kde dominovala ideologie marxismu-leninismu a hegeliánská dialektika (teze – antiteze – syntéza), což vedlo ke zdůraznění plánování a prognózování a též se projevilo zájmem o ekonomickou geografii jako rajonizační a regionalizační vědu a zároveň i systémovou teorii. Tehdejší autoři hovoří o české marxistické škole vzniklé s využitím sovětské geografické školy. Poslední období je pojato jako transformační (post-socialistické), v němž zůstává idea prostorového a regionálního plánování, avšak se odráží podmínky liberalizace a tržní ekonomiky. Zde je znatelný pozvolný posun k pluralitě přístupů v geografickém myšlení a počátek kritické humánní geografie, který má souvislost s decentralizací a periferializací brněnské geografie a její novou pozicí ve vztahu jádro-periferie. |