Informace o publikaci
Odpovědnost literárních tvůrců za prohlubování nacionalismu v Jugoslávii koncem 70. a v první polovině 80. let 20. století
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2022 |
| Druh | Účelové publikace |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Studie se zabývá obdobím přelomu 70. a 80. let 20. století v Jugoslávii, kdy se v této zemi začaly v literatuře ve větší míře projevovat nacionalistické tendence. Ty přispěly ke vzniku vlny resentimentího nacionalismu, jenž byl jednou z příčin rozpadu socialistické Jugoslávie. Poukazuje na změnu jugoslávské ideologie, již přinesla ústava z roku 1974. Ta mj. způsobila uzavírání se jednotlivých republik a také autonomních oblastí do vlastních hranic a omezovala efektivní možnost působení jugoslávského federálního centra. Ukazuje také na střet konzervativních a liberálních komunistických frakcí ve Svazu komunistů Jugoslávie, který v některých jugoslávských republikách (Srbsko a Slovinsko) vedl k odmítnutí tvrdých zásahů proti pracím s nevhodným nacionalistickým obsahem. Dělo se tak i proto, aby byla zdůrazněna odlišnost jugoslávského typu socialismu od státně dirigistického socialismu sovětského bloku. Studie rozebírá témata, která začali nacionalističtí spisovatelé nejprve v Srbsku (a právě Srbsko je centrem zájmu práce) zpracovávat. Jednalo se především o: reminiscence na druhou světovou válku a ustašovské masakry v Hercegovině, Lice a jinde; o domnělé nerovnoprávné postavení Srbska v jugoslávské federaci (přítomnost dvou autonomních oblastí, které v té době byly již jen de iure součástí Srbska, ale jinak prováděly samostatnou politiku); o popírání zásluh Srbska na osvobození „porobených bratří“ a vznik Jugoslávie po první světové válce a hlavního údělu Srbů v protifašistickém boji ve válce druhé. Objevovaly se také práce o nekomunistickém srbském, tzv. četnickém odboji, který byl v době socialistické Jugoslávie považován za kolaborantský a jugoslávskému lidu nepřátelský. Ve studii se na základě archivních výzkumů ukazují postoje jednotlivých komunistických proudů vůči nacionalismu a antisocialistickým silám. Autor se v práci šířeji zabývá především dílem Dobrici Čosiće, Vuka Draškoviće a Jovana Raduloviće, okrajově pak i jinými srbskými autory. |
| Související projekty: |