Informace o publikaci
Vliv koronakrize na tělesné složení a pohybové aktivity sportovců
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2022 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Tato bakalářská práce se zaměřuje na tělesné složení a pohybovou aktivitu sportovců v době koronakrize. Světová pandemie zasáhla běžný život mnoha lidí, mezi které patří také sportovci. Ti se nemohli naplno věnovat tréninkům a ani běžným pohybovým aktivitám. Prvním cílem mé bakalářské práce bylo vyhodnocení výsledků dvou tělesných měření, a tím potvrzení či vyvrácení hypotézy, že po dobu koronakrize se tělesné složení sportovců změnilo a jejich pohybová aktivita oproti té před pandemií klesla. Dalším cílem bylo srovnání výsledků mých měření a výsledků jiných studií. Teoretická část práce se opírá o odbornou literaturu, z níž jsem čerpala poznatky o lidském těle a jeho složení. Také zde věnuji prostor pohybové aktivitě, faktorům, které ji ovlivňují a sportovní výkonnosti. Výzkumná část je zaměřena především na samotné testování třiceti sportovců v laboratoři. Tato část se skládala ze dvou částí. V první části jsou vyhodnoceny odpovědi IPAQ dotazníku (Mezinárodní dotazník o pohybové aktivitě), který sportovci vyplňovali. Druhá část se zaměřuje na vyhodnocování měřených hodnot a složení těla. Při tělesném měření byly použity tyto pomůcky: výškoměr, Tanita, krejčovský metr, Bodystat, stopky a stolička na step up test, prstový pulzní oxymetr a ruční dynamometr. Z dotazníkového šetření vyplývají různorodé výsledky. Více než polovina respondentů však strávila v době koronavirové více času pohybem v rámci domácích prací, údržby domu, rekreace a volnočasových aktivit. Rovněž ale strávili více času sezením. Naopak méně času strávili pohybovou aktivitou v rámci práce a studia, a také při přesunech v dopravě. Také pohybová aktivita v rámci sportovních tréninků byla v době koronavirové značně omezena téměř u všech respondentů. V rámci výsledků tělesných měření jsou porovnávány jednotlivé naměřené hodnoty prvního měření s hodnotami naměřenými při měření druhém. |