Informace o publikaci
Economic impacts of institutional setup of labour markets (DSGE approach)
| Název česky | Ekonomické dopady institucionálního nastavení trhů práce (DSGE přístup) |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2022 |
| Druh | Účelové publikace |
| Citace | |
| Popis | Tato disertační práce si klade za cíl vyhodnotit dopady vybraných institucí trhu práce na jeho dynamiku, makroekonomickou volatilitu a schopnost české ekonomiky vypořádat se s externími šoky. V rámci institucí trhu práce se tato práce zaměřuje především na minimální mzdu a podporu v nezaměstnanosti. V práci je využit modelový rámec dynamických stochastických modelů všeobecné rovnováhy, přičemž je konstruován středně velký model uzavřené ekonomiky s explicitně nastavenou výši minimální mzdy a podpory v nezaměstnanosti a dvěma typy domácností, které se odlišují úrovní lidského kapitálu jejích členů (a které označujeme jako nízko kvalifikované a vysoko kvalifikované). Do modelu jsou také zavedeny frikce na trhu práce pro vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Prezentované zjištění naznačují, že změny v nastavení výše minimální mzdy mají jen omezené krátkodobé dopady na zbytek ekonomiky. Z dlouhodobého hlediska je však možné nalézt nenulovou velikost klinu mezi minimální mzdou a jejím dokonale konkurenčním protějškem, při které je maximalizována celková spotřeba a produkt v ekonomice. Změny ve výši podpory v nezaměstnanosti ovlivňují krátkodobý i dlouhodobý vývoj ekonomiky, a navíc i její schopnost absorbovat externí šoky. V krátkodobém horizontu jakékoliv trvalé zvýšení v náhradovém poměru podpory v nezaměstnanosti zmenšuje výkonnost rigidního trhu práce pro kvalifikovanou pracovní sílu, tlačí nahoru výši mezd a tlumí reakci makroekonomických veličin na technologický šok. V dlouhém období jsou důsledkem změn v náhradovém poměru nižší rovnovážné úrovně zaměstnanosti a celkového výstupu, jakožto i vyšší úroveň inflace, nicméně dlouhodobá rovnovážná úroveň mezd se nemění. Vliv alternativního nastavení minimální mzdy či podpory v nezaměstnanosti na hospodářský cyklus se prokázal být z hlediska svých dopadů kvantitativně spíše zanedbatelný. |
| Související projekty: |