Informace o publikaci
Léčba projevů chronické žilní nedostatečnost v období epidemie COVID-19
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2023 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Úvod Chronická žilní nedostatečnost je pokročilé chronické žilní onemocnění, které v důsledku žilní hypertenze vede ke specifickým změnám na kůži nebo podkoží dolních končetin. Klasifikace CEAP umožňuje standardizovanou klasifikaci chronických žilních onemocnění. Základní diagnostickou metodou je barevná duplexní ultrasonografie, která umožňuje funkční a morfologické závěry týkající se specifických žilních změn a možných diferenciálních diagnóz. Terapie chronické žilní nedostatečnosti se zaměřuje na snížení nebo odstranění základní žilní hypertenze, a to jak konzervativními prostředky, tak metodami invazivními, resp. operačními. Metodika Retrospektivně jsme anlyzovali jsme data v nemocničním systému za období 2013–2022. Náš soubor obsahoval 1722 operovaných pacientů s hlavní diagnózou I83 (primární varikozita dolních končetiny). Hodnotili počty v jednotlivých letech, věk a pohlaví nemocných a jejich komorbidity. Výsledky Zjistili jsme že z 1722 operovaných více jak dvě třetiny jsou ženy. V naše souboru je poměr žen je 72,5 % a 27,5 % tvoří muži. Naprosto zjevný je zvyšující trend průměrného věku operovaných nemocných. Hodnota průměrného věku roce 2013 byla 52 let a v roce 2021 již 59, v loňském roce došlo poklesu 56 let. V námi analyzovaném souboru jsme zjistili zároveň vysoký výskyt kardiovaskulárního onemocnění, a to téměř u poloviny nemocných, 855 pacientů trpělo minimálně jednou chorobou kardiovaskulárního onemocnění, což je 49,65 %. Diskuze Toto zjištění koreluje s posledními dostupnými studiemi. Je prokázána souvislost patofyziologických mechanismů vzniku a řady společných rizikových faktorů onemocnění 36 CVI a onemocnění kardiovaskulárního systému Společným jmenovatelem je zřejmě probíhající zánět, při kterém dochází k poškození tepenné či žilní stěny monocyty/ makrofágy a jejich produkty, hlavně metaloproteinázami. Pro obě onemocnění je charakteristická porucha funkce endotelu cévy Závěr Optimální léčba chronické žilní nedostatečnosti je dána precizní identifikací a léčbou zdroje žilního refluxu, která vede k odstranění symptomů nemoci, prevenci recidiv a komplikací i ke zlepšení kosmetického hlediska. Kromě vhodné operační techniky léčby varikozity dolních končetiny, zejména klinického stadia C2, C5, C6, lze použít konzervativní terapii, která rovněž přináší prokazatelně dobré výsledky. Je třeba zvolit efektivní kombinaci kompresivní terapie s účinnými venofarmaky. Toto se velmi dobře osvědčilo v posledních dvou letech, kdy byla epidemie COVID-19. Během první vlny pandemie byly zdravotní služby narušeny méně než v EU obecně, pouze 16 % Čechů uvedlo, že přišli o zdravotní péči.7 Skutečnost se jeví jinak. Epidemie COVID-19 vedla k odložení elektivních operací, menšímu počtu návštěv na pohotovostních odděleních a menšímu využívání ambulantních služeb, což ovlivnilo pacienty s akutním, ale zejména s chronickým onemocněním. Chronická žilní onemocnění a stejně jako kardiovaskulární onemocnění představují velkou a rostoucí epidemiologickou zátěž vzhledem k vysoké prevalenci a nárůstu v souvislosti s věkem i životním stylem, ovlivňující kvalitu života dotčených osob a představují vysoce nákladný socio- ekonomický problém pro veřejné zdravotnictví. |