Informace o publikaci
Fulminantní kolitida asociovaná s BRAF/MEK inhibitory u pacienta s metastazujícím melanomem
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2023 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Úvod: Přednáška prezentuje raritní příčinu fulminantní kolitidy s recidivující hemodynamicky významnou enteroragií u 76letého pacienta s diseminovaným melanomem, který je na cílené kombinované terapii enkorafenibem a binimetinibem. Přestože je u pacientů takto léčených běžně pozorován průjem, těžká fulminantní kolitida spojena s významným krvácením byla publikována jen v ojedinělých případech. Popis případu: Pacient s metastazujícím melanomem, léčený 13měsíců kombinovanou terapii enkorafenibem a binimetinibem, byl na naše pracoviště přijatý pro recidivující enteroragii a febrilie. Při příjmu v laboratoři dominovala anémie, akutní renální selhání, iontový rozvrat, výrazná elevace zánětlivých parametrů a hypoalbuminémie. Pro mnohočetné průjmy byla provedena kultivace stolice, kde potvrzený pozitivní antigen Clostridium difficile. Na CT byla patrná pankolitida, proto byl do terapie nasazen fidaxomicin. Stav byl dále komplikován katetrovou sepsí, která se postupně zvládla antibiotickou a antimykotickou terapií. Pro recidivující enteroragii s poklesem hemoglobinu bylo provedeno kolonoskopické vyšetření s nálezem plochých plazivých ulcerací s bílou spodiny a ostře ohraničenými okraji od hepatické flexury po cékum. Levá strana tračníku byla bez patologie. Histologicky byla sliznice fokálně ulcerovaná, se známkami mírné inflamace a obrazem sugestivním z ischemického postižení, vysoce suspektní z kolitidy asociované s léčbou BRAF/MEK. Na základě výsledku histologie byla zahájena intravenózní kortikoterapie s úpravou antimykotické a antibiotické terapie. Léčba enkorafenibem i binimetinibem byla přechodně vysazena. Postupně dochází ke stabilizaci a zlepšení klinického stavu, dávka kortikoidů byla postupně redukována a do medikace opět navrácen enkorafenib i binimetinib, ale jen v polovičním dávkování. Observace byla již bez projevů dalšího krvácení, břicho je měkké prohmatné, nebolestivé, pacient zatížen stravou, bez průjmu, propuštěn do domácího léčení. Závěr: Hlavním cílem je poukázat na ne příliš častou příčinu kolitidy. S pokrokem onkologické terapie, pomoci inhibitorů imunitních kontrolních bodů (Immune checkpoint inhibitors – ICI) a monoklonálních protilátek, se stále častěji můžeme v klinické praxi setkat s jejími komplikacemi, jako je například kolitida. Vzhledem k tomu, že může mít i fulminantní průběh nebo se projeví hemodynamicky významnou enteroragii, je nutné na tuto komplikaci pomyslet v rámci diferenciální diagnostiky „akutního břicha“ v chirurgii. Na správném zhodnocení účinnosti léčby a načasování případné operace závisí morbidita a mortalita nemocných. |