Informace o publikaci
Až nezůstane kámen na kameni: kulturní dědictví království středověké Arménie
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2023 |
| Druh | Uspořádání výstavy |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Z pohledu běžného turisty jsou dnes památky středověké Arménie dechberoucí zkušeností: často se nachází v pohádkové krajině, uprostřed luk a hor. Pro našince, který byl vychováván čtením romantických autorů, a zároveň formován krajinomalbou posledních dvou století, je neméně svůdný fakt, že většina staveb je v ruinách. Ruiny, které jsou pro nás Čechy a Moravany spojeny s nostalgií, kterou krásně ztělesňují malby Josefa Lady. Příběh, který však za těmito stavbami stojí má jen velmi málo společného s dějinami střední Evropy. Na většině památek se totiž nepodepsal zub času, ale jde o výsledky stále ještě relativně nedávných destrukcí vojenskou technikou. Chrámy a kláštery, které se dnes nachází na Tureckém území totiž nebyli ničeny omylem. Podle všech indicií se jednalo o chladnokrevné rozhodnutí turecké armády, která si z těchto dechberoucích památek – které vznikly v období od 7. do 13. století – udělala terče na vojenský výcvik. Bohužel nešlo o rozhodnutí náhodné: potom co osmanská říše vyvraždila v regionu asi 1‘500‘000 civilistů v roce 1915, se Turecká republika rozhodla tyto zločiny proti lidskosti negovat. Ničit umělecké památky se tak stal způsob, jak vymazávat paměť na to, že v regionu kdysi žili Arméni. Ani ruiny dochované v arménské republice však bohužel nesvědčí o pomalém toku času, který opotřebovává památky minulosti. Mnoho staveb bylo totiž poničeno během tragického zemětřesení, které tehdejší Arménskou sovětskou republiku zasáhlo v roce 1988. Příběhy arménských chrámů jsou tak často pamětí na utrpení a smutek. Z mého pohledu je však tyto památky možné také považovat za znamení naděje. Především proto, že jejich kvalita a krása jsou vidět nehledě na všechny útrapy, které jim poslední století způsobilo. Druhým silným argumentem je fakt, že tyto stavby jsou svědectvím o neuvěřitelné otevřenosti Arménské kultury: jsou důkazem o tom, jak intenzivně pojila tato kultura Asii a Evropu po staletí, jak silně recipovala různé kulturní trendy. Je možné říct, že arménská středověká kultura byl doslova mostem mezi kontinenty. V poslední řadě je zásadní připomenout, že právě umění a literatura jsou je to co dovolilo arménské kultuře přežít až do našich dnů. I v dobách, kdy arménský stát neexistoval, bylo právě umění a literatura, kteří udržovali arménskou identitu. V dnešní těžké době, to ukazuje na význam a důležitost kultury pro náš svět. |
| Související projekty: |