Informace o publikaci
„quod non possit iudiciarie terminari“ : Arbitration Landscape in the Late Medieval Swiss Confederation
| Název česky | "quod non possit iudiciarie terminari" : Arbitrážní krajina v pozdně středověké švýcarské konfederaci |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2023 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Příspěvek se zabývá federací a aliancemi v pozdně středověké švýcarské konfederaci, kde soudržnost vytvářely ligy a společné zájmy. Od 13. do 15. století se krajina spojenectví natolik zhustila, že nové smlouvy musely být pečlivě zasazeny do stávající hierarchie aliancí. V rámci aliancí zabíraly klauzule o arbitráži a jejích postupech stále více prostoru. Vznikla tak hustá síť smluvně vymezené "arbitrážní krajiny". Úkolem rozhodčích soudů bylo na jedné straně zajistit dlouhodobou platnost aliancí a na druhé straně být dostatečně flexibilní, aby se dokázaly vypořádat s měnícími se mocenskými pozicemi a držet krok s vývojem právního rámce. Starší právněhistorické bádání šlo dokonce tak daleko, že považovalo rozhodčí systém za jádro švýcarského federálního práva. Pozornost je věnována řadě aliancí mezi dvěma městy Bern a Fribourg, na nichž je ilustrován vývoj rozhodčích soudů. Dvoustranné smlouvy z let 1243, 1271, 1341, 1403 a 1454 ukazují jako příklad, jak se rozhodčí řízení vyvíjí. Další příklady z okolních alpských a předalpských oblastí ukazují na široké využití, procesní diferenciaci a regionální význam rozhodčích soudů. |
| Související projekty: |