Zde se nacházíte:
Informace o publikaci
Kompaktní formy, centralita osídlení a mobilita jako témata pro plánování funkčních městských regionů: případová studie Brněnské metropolitní oblasti
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2023 |
Druh | Článek v odborném periodiku |
Časopis / Zdroj | Urbanismus a územní rozvoj |
Citace | |
www | https://www.uur.cz/casopis-uaur/cisla-casopisu-journal-issues/2023/62023/ |
Klíčová slova | compactness; centrality; functional urban area; work mobility; spatial planning |
Popis | Funkční městské regiony jsou dlouhodobě předmětem úvah o integrovaném strategickém a územním plánování. Regionální měřítko funkčně uzavřených územních celků se zároveň stává součástí imaginací o kompaktních formách a centralitě prostoru. Článek se zabývá významy kompaktnosti a centrality v prostorech města a metropolitní oblasti jako celku. Na příkladu Brněnské metropolitní oblasti jsou s využitím dat o pracovní mobilitě a funkčním využití území demonstrována specifika sídelních struktur odlišných měřítek. Výsledky poukazují na prostorovou variabilitu vztahu urbanisticky chápané statické kompaktnosti a funkčně nahlížené populační dynamiky (mobility). Zatímco dosažitelnost centrálních (městských) funkcí souvisí s kratšími pěšími nebo cyklistickými cestami v rámci osobní mobility především v historicky rostlém jádrovém městě, avšak nikoliv ve všech ostatních sekundárních městských jádrech, s posunem měřítka na metropolitní úroveň jsou krátké cesty nahrazovány veřejnou dopravou, z velké části vlakovou. Ukazuje se však, že dekoncentrace obyvatel do širší metropolitní oblasti neznamená relativní navyšování podílu vlakové dopravy, jelikož i v populačně ziskových obcích napojených přímo na železniční infrastrukturu vzrůstá význam automobilu jakožto prostředku pravidelné dojížďky. Zjištění mohou sloužit k nastavení východisek plánování mobility, ale rovněž re-konceptualizaci plánovacích konceptů města krátkých vzdáleností a patnáctiminutového města. |