Zde se nacházíte:
Informace o publikaci
Faciální Analýza a konodontová biostratigrafie hádsko-říčských vápenců na vrchu Hády v Brně
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2024 |
Druh | Konferenční abstrakty |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | V rozlehlém systému lomů na vrchu Hády v Brně-Maloměřicích jsou odhaleny značné mocnosti vápenců líšeňského souvrství. Konferenční příspěvek se zaměřuje na výsledky petrografické, sedimentologické a biostratigrafické studie hádsko-říčských vápenců famenského stáří představujících sedimenty turbiditního systému karbonátového svahu (Kalvoda 1999), které jsou dominantním členem na lokalitě. V terénu byly detailně popsány 4 složené profily odpovídající spodní, střední a svrchní části famenského horninového sledu Hádů. Celkově bylo změřeno 1547 vrstev o celkové mocnosti 114 m. Bylo identifikováno 8 litofaciálních typů, které byly definovány podle makroskopicky rozlišitelných sedimentárních staveb. Vápnité černé břidlice (LF1) a facie slínovců (LF3 a LF4) byly interpretovány jako hemipelagické sedimenty. Facie prachovitých břidlic (LF2) byly interpretovány jako distální kalciturbidity, a facie kalcilutitů až kalcisiltitů (LF5), facie kalcisiltitů až jemnozrnných kalciarenitů (LF6b) a facie jemnozrnných až hrubozrnných kalciarenitů (LF7) jako distální až proximální kalciturbidity. Facie tence vrstevnatých kalcisiltitů až jemnozrnných kalciarenitů (LF7a) a facie vápencových brekcií (LF8) byly interpretovány jako bouřkové sedimenty střední části karbonátové rampy. Na základě změny poměru zastoupení jednotlivých litofacií v sedimentárním sledu bylo vyčleněno 6 faciálních asociací. Z 19 odebraných vzorků vápenců bylo vybráno 466 platformních konodontů, podle kterých byly určeny konodontové biozóny v souladu se standardní konodontovou zonací famenu sensu Spalleta et al. (2017). Byly nalezeny rody konodontů Palmatolepis, Polygnathus, Mehlina, Branmehla, Icriodus a Bispathodus. Stratigrafický rozsah studovaného sledu byl určen zónami Palmatolepis minuta minuta (spodní famen) až Bispathodus costatus (svrchní famen). Podle poměru zastoupených konodontových rodů ve vzorcích byly určeny konodontové biofacie. Depoziční prostředí bylo interpretováno na základě sedimentárních struktur, změn poměru mezi turbiditní a hemipelagickou sedimentací, faciálních asociací a konodontových biofacií. V nejstarším famenu probíhala sedimentace v relativně mělkém mořském prostředí střední části karbonátové rampy (Weiner et al. 2017). V rozmezí zón Palmatolepis minuta minuta až Palmatolepis crepida došlo k velmi rychlému utopení rampy a sedimentace následně probíhala v relativně hlubším prostředí spodní části karbonátového svahu. Hlubokomořská sedimentace pokračovala v rozmezí zón Palmatolepis crepida až Palmatolepis marginifera marginifera a následně došlo k postupné progradaci turbiditního systému a sedimentaci ve střední až svrchní části karbonátového svahu mezi zónami Palmatolepis marginifera marginifera až Palmatolepis gracilis manca. K maximální progradaci turbiditního systému došlo v pozdním famenu v rozmezí zón Palmatolepis gracilis expansa až Bispathodus costatus. |