Minimálně invazivní chirurgie karcinomu pankreatu na Chirurgické klinice Lékařské fakulty Masarykovy Univerzity a Fakultní nemocnice Brno

• Autoři: HLAVSA Jan; PAVLÍK Tomáš; MAREK David; ŠIKYŇOVÁ Aneta; PROCHÁZKA Vladimír; MORAVČÍK Petr; EID Michal; OSTŘÍŽKOVÁ Lenka; VLAŽNÝ Jakub; MÚČKOVÁ Katarína; DASTYCH Milan; KROUPA Radek; IVANECKÁ Dominika; KITZLEROVÁ Anežka; KALA Zdeněk
• Rok publikování: 2024
• Druh: Článek v odborném periodiku
• Časopis / Zdroj: Rozhledy v chirurgii
• Fakulta / Pracoviště MU: Lékařská fakulta
• www: https://www.prolekare.cz/casopisy/rozhledy-v-chirurgii/2024-4-1/minimalne-invazivni-chirurgie-karcinomu-pankreatu-na-chirurgicke-klinice-lekarske-fakulty-masarykovy-univerzity-a-fakultni-nemocnice-brno-137968
• Doi: http://dx.doi.org/10.33699/PIS.2024.103.4.122-131
• Klíčová slova: surger; Pancreatic cancer; Robotics; laparoscopy
• Popis: Úvod: Cílem práce je retrospektivní analýza pacientů, kteří mezi lety 2010–2023 na Chirurgické klinice LFMU FN Brno podstoupili laparoskopickou resekci karcinomu pankreatu. Metody: Do studie bylo zařazeno 46 pacientů, kteří ve sledovaném období podstoupili laparoskopickou (n=19) nebo otevřenou (n=27) distální pankreatektomii (DP) pro KP. Obě skupiny byly statisticky zhodnoceny a srovnány v následujících parametrech: klinické stadium, grade, počet patologem vyšetřených uzlin, krevní ztráta, délka operace, tříměsíční morbidita a mortalita, doba pobytu na JIP, celková délka hospitalizace, procento readmisí a celkové přežití. Výsledky: Ve skupině otevřené DP bylo více zastoupeno T3 stadium nádoru (81,5 % vs. 57,9 %, p=0,035). Četnější byly v této skupině dediferencované (G3) nádory (18,5 % vs. 5,3 %, p=0,354). Průměrný počet patologem vyšetřených uzlin byl v obou skupinách srovnatelný (otevřená DP 15,1 (min–max, 3-39) vs. lapDP 15,6 (min–max, 5-39). Laparotomický výkon byl spojen s větší průměrnou krevní ztrátou (531 ml vs. 198ml, p=0,002). Byl ale v průměru kratší (190 minut vs. 216 minut, p=0,006). Klinicky závažné komplikace (Dindo III a více), resp. POPF (typ B a C) byly zaznamenány v 10/46 (21,7 %), resp. 14/46 (30,5 %) případech, přičemž nebyl zaznamenán statisticky signifikantní rozdíl mezi oběma skupinami (p=0,489) resp. (p=0,241). Laparoskopický výkon znamenal kratší dobu pobytu na JIP (medián: 5,0 dne vs. 6,0 dne, p=0,396). Celková doba hospitalizace byla u obou skupin shodná (medián: lapDP 12,0 dne vs. otevřená DP 12 dne, p=0,920). Pět pacientů (5/46, 10,9 %) muselo být znovu přijato v průběhu tří měsíců po výkonu. Pravděpodobnost 1,2,3 a pětileté přežití po laparoskopickém, respektive laparotomickém výkonu dosáhlo 76,9 % (95% IS 59,4–99,7 %), 61,5 % (95% IS 41,1-92,2 %), 41,0 % (95% IS 20,5-82,2 %) a 20,5 % (95% IS 6,2-68,2 %), respektive 73,4 % (95% IS 58,3-92,4 %), 33,1 % (95% IS 18,9-57,9 %), 20,7 % (95% IS 9,5-44,9 %) a 20,7 % (95% IS 9,5-44,9 %). Statisticky signifikantní rozdíl v přežití mezi oběma skupinami prokázán nebyl (p=0,484). Závěr: Při srovnání laparoskopické a otevřené DP prováděné pro karcinom pankreatu naše zkušenosti potvrdily, že lapDP je vhodná zejména pro pacienty s menšími nádory lokalizovanými dále od porto-mezenteriální osy. Laparoskopický přístup přinesl nižší krevní ztrátu, zkrácení doby pobytu na jednotce intenzivní péče, srovnatelnou morbiditu a celkové přežití. Relativně dlouhá doba hospitalizace, překvapivě shodná v obou skupinách, nás vedla k zahájení implementace ERAS (enhanced recovery after surgery) protokolu do tohoto segmentu chirurgie.