Informace o publikaci
The use of concept maps in geography education: a systematic review
Název česky | Využití konceptuálních map v geografickém vzdělávaní: systematická přehledová studie |
---|---|
Autoři | |
Rok publikování | 2024 |
Druh | Další prezentace na konferencích |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | V současném výzkumu geografického vzdělávání se stále častěji hovoří o zavádění nových metod hodnocení, které mají napomoci procesu učení. Jedním z takových nástrojů hodnocení výuky je pojmová mapa, která vizuálně znázorňuje strukturu pojmových znalostí jedince. Tyto mapy, tvořené pojmy propojenými slovesy do propozic, jsou využívány především pro svou schopnost podporovat a rozvíjet smysluplné učení (Machado & Carvalho, 2020). V tomto posteru představuji výsledky systematického přehledu, jehož cílem bylo zmapovat studie z oblasti geografického vzdělávání, které využívají pojmové mapy. Přehled pracuje se 40 empirickými studiemi publikovanými v letech 2003 až 2023, které jsou napsány v angličtině a lze je vyhledávat v databázích Scopus a WoS. Pro jejich zařazení jsem zvolila dvě hlavní kritéria: 1) mapy musely být vytvořeny přímo studenty a 2) témata musela souviset s obsahem učiva geografie. Při analýze textů jsem se zaměřila především na design a cíle výzkumu, účel a analýzu pojmových map, kontext výuky (intervence, témata), účastníky a výsledky. Výsledky ukazují, že většina studií používala pojmové mapy jako nástroj k odhalení konceptuálních změn v chápání žáků po intervenci. Nejčastějšími tématy pro tvorbu pojmových map byly klimatické změny a příklady z interakce člověka a životního prostředí, které vyžadují komplexní, kritické a systematické myšlení. Procesem tvorby pojmové mapy (concept mapping), který je podle některých autorů pro studenty důležitější než samotné výsledné produkty (Canas et al., 2017), se nezabývá žádná ze studií ve výzkumném souboru. Proto jsou pojmové mapy nejčastěji využívány jako nástroj sumativního hodnocení, přičemž vykazují potenciál i pro hodnocení formativní. |