Informace o publikaci
Anonymous gamete donation as a human rights conflict
| Název česky | Anonymní dárcovství gamet jako kolize lidských práv |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2024 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Citace | |
| Popis | Můj výzkum se zaměřuje na lidskoprávní aspekty anonymního dárcovství gamet jako součásti asistované reprodukce. Téma je diskutováno v souvislosti s kolizí mezi právem dítěte nebo obecně takto počaté osoby znát svůj biologický původ a právem dárce na soukromý život, právem sociálních rodičů na nerušenou výchovu dítěte a veřejným zájmem na dostatku dárců pro provádění léčby neplodnosti. Cílem výzkumu je zkoumat možnosti řešení této kolize lidských práv s ohledem na požadavek proporcionality. Kladu si otázku, zda uzákonění anonymity dárcovství gamet lze považovat za nepřípustné porušení práva znát svůj biologický původ. Poté se zamýšlím nad tím, jak lze dosáhnout spravedlivé rovnováhy při vyvažování protichůdných práv a věřejných zájmů. Novost výzkumu spočívá v komplexním přístupu k tématu a formulaci konkrétních východisek pro tvorbu či změnu legislativy v dané oblasti. Jinými slovy, výzkum se nezaměřuje pouze na popis a srovnání různých legislativních přístupů v rámci Rady Evropy. Naopak, na základě analýzy mezinárodních smluv a stanovisek kompetentních orgánů nabízí koncepční řešení dané problematiky. V této souvislosti je věnována pozornost Úmluvě o právech dítěte, v níž je právo znát svůj biologický původ výslovně zakotveno a v souvislosti se zásadou nejlepšího zájmu dítěte vykládáno ve prospěch zrušení anonymního dárcovství gamet. Tato mezinárodní smlouva se však vztahuje pouze na osoby se statusem dítěte, aniž by umožňovala podání individuální stížnosti vedoucí k závaznému a vykonatelnému rozsudku. Právo takto počaté osoby znát svůj biologický původ je proto reálně chráněno skrze čl. 8 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv, neboť spadá do širší kategorie práva na identitu a práva na soukromý život. Je dokonce integrální součástí daného práva, což vede k jeho zvýšené ochraně a omezuje prostor pro uvážení členských států při stanovení pravidel v dané oblasti. Výjimkou jsou obecně případy, kdy se jedná o citlivou etickou problematiku, která není v členských státech Rady Evropy upravena jednotně. V takovém případě by měl být dán široký prostor pro uvážení, aby se zohlednily národní politické a kulturní zvláštnosti. Ke stejnému závěru dospěl ESLP v souvislosti s anonymním dárcovstvím gamet (rozsudek ve věci Gauvin-Fournis a Silliau proti Francii ze dne 7. září 2023), když shledal, že jeho uzákonění ve striktní podobě neporušuje článek 8 EÚLP. Ve svých závěrech se k postoji ESLP stavím kriticky, protože ignoruje význam práva na identitu a nejlepší zájem dítěte, které je nejzranitelnější. Navíc neodráží evropský trend směřující ke zrušení anonymity, kterou vzhledem k používání metod genetické genealogie již nelze zaručit. Studie pak ukazují, že zrušení anonymity nemá za následek dlouhodobý pokles dárců, kteří navíc mohou v některých případech souhlasit s odtajněním své identity nebo o něj aktivně usilovat. Je nelogické, aby stát v takové situaci neumožnil prolomení anonymity. I kdyby tomu tak nebylo, nelze zcela ignorovat podstatu práva takto počaté osoby znát svůj biologický původ. Pokud tedy neexistuje politická vůle nebo konsenzus k prolomení anonymity, je vhodné zvážit alespoň nárokové zpřístupnění širokého spektra neidentifikujících údajů o dárci, což je méně invazivním zásahem do jeho práva na soukromý život a zároveň poskytuje takto počaté osobě informace umožňující autonomní a pravdivé utváření personální identity. |
| Související projekty: |