Informace o publikaci
Søren Kierkegaard: způsoby sdělování a horizonty porozumění
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2024 |
| Druh | Další prezentace na konferencích |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | V příspěvku se budu zabývat možnostmi recepce a interpretace textů Sorena Kierkegaarda. Je totiž zřejmé, že jejich celkový rozsah (tisíce stran) a původní jazyk (dánština 19. století) zdaleka nejsou jedinými překážkami stojícími před jejich čtenářem. Jako mnohem závažnější se jeví specifičnost forem sdělení, které autor volí. Dánský myslitel po sobě zanechal díla vydaná pod rozmanitými pseudonymy, právě tak jako spisy publikované pod vlastním jménem (vzdělavatelné a další náboženské „řeči“), a rovněž práce z různých důvodů nevydané (především deníky, jejichž celkový rozsah je srovnatelný s rozsahem děl vydaných). Některá díla připomínají filosofické nebo teologické pojednání (Pojem úzkosti, Filosofické drobky, Nemoc k smrti), jiná mají blízko k beletrii (Opakování), další by zase bylo možné označit jako „popularizační texty“ nebo „sekundární teologickou literaturu“ (vzdělavatelné řeči), nezřídka se zdají být (zároveň) osobní zpovědí… V rámci výkladu se budu věnovat právě způsobům sdělování, které dánský myslitel volí. Nejdříve krátce představím „panorama“ Kierkegaardova odkazu a možnosti jeho koherentního výkladu. Poukáži na specifika jednotlivých „typů“ spisů, jak jsou nastíněny výše. Stranou pozornosti přitom nezůstanou ani spisy, v nichž se Kierkegaard pokouší uchopit a vysvětlit pozici sebe sama jakožto autora a podat něco jako výkladová „vodítka“. Následně se pokusím představit vlastní pokus o celistvou interpretaci děl kodaňského myslitele. Má interpretace bude vedena otázkou: „Jak rozumět autorovi, který rozvíjí ironii a niternost?“ Oba fenomény jsou totiž stěžejní pro Kierkegaardovo myšlení i pro možnost mu porozumět. Sdílejí také jednu důležitou charakteristiku: nelze je vyslovit přímo. Na základě těchto analýz se v závěru příspěvku otevřou obecnější tematické okruhy, vymezitelné následujícími dvěma otázkami: Jaká je povaha filosofické interpretace a v jakém je vztahu ke konkrétnímu textu? Co je skutečným cílem filosofie/filosofování a jak tento cíl odpovídajícím způsobem komunikovat? |
| Související projekty: |