Informace o publikaci
Hepatitida C – možné průběhy onemocnění, význam terapie a dopady neléčené infekce
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2024 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Farmakoterapie |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Klíčová slova | hepatitis C; epidemiology of hepatitis C; treatment of hepatitis C; direct-acting antivirals (DAAs) |
| Popis | Podle kvalifikovaných odhadů žije na světě 70–80 milionů osob s chronickou infekcí virem hepatitidy C (HCV). HCV se přenáší parenterální cestou. Před zavedením rutinního testování dárců krve (v ČR v roce 1992) se většina osob infikovala transfuzemi krve či krevních derivátů. Ve vyspělých státech ztratila tato cesta přenosu infekce na významu. Nejohroženější skupinou jsou nyní jednoznačně intravenózní narkomani, kteří si navzájem půjčují injekční stříkačky, jehly a další instrumentárium potřebné k aplikaci drogy. Podle doporučeného postupu EASL z roku 2020 musí být léčba přímo působícími virostatiky (DAA) bez otálení nabídnuta všem osobám s nedávno získanou i chronickou infekcí HCV. Primárním cílem léčby chronické HCV je vyléčení infekce, tedy dosažení setrvalé virologické odpovědi (SVR) definované jako nedetekovatelná HCV RNA v periferní krvi 12 nebo 24 týdnů po skončení antivirové léčby. Režimy používající DAA eliminují závažné nežádoucí účinky pegylovaného interferonu-? a ribavirinu (které se používaly v minulosti), nemají prakticky kontraindikace, nežádoucí účinky spojené s léčbou jsou minimální a účinnost terapie se blíží 100 %. |