Zde se nacházíte:
Informace o publikaci
Diagnostika gastrointestinálních parazitóz spárkaté zvěře
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2024 |
Druh | Konferenční abstrakty |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | GI parazitózy představují významnou výzvu v oblasti zdraví a managementu divokých i hospodářských zvířat, zejména s ohledem na invazní druhy. Tradiční intravitální diagnostické metody, jako jsou koprologické testy, jsou limitující kvůli jejich pracnosti, časové náročnosti a zejména obtížím při odlišení morfologicky podobných druhů parazitů. Přínos moderní molekulární diagnostiky, například real-time PCR, je zjevný zejména kvůli vysoké citlivosti, přesnosti detekce a značné časové úspoře. Využití těchto metod tudíž umožňuje efektivnější monitoring infekcí a ochranu zdraví zvěře. Pro koprologickou diagnostiku motolic a hlístic se využívají odlišné protokoly kvůli různým vlastnostem vajíček těchto parazitů. Klasickou metodou, po níž parazitologové sahají při diagnostice motolic, mezi kt. patří i invazní F. magna, je sedimentace. V případě GI hlístic, mimo jiné také nepůvodní A. sidemi, je zlatým standardem metoda flotační, při které se vajíčka hlístic koncentrují na hladině roztoku s vyšší specifickou hustotou. Vajíčka získaná oběma přístupy jsou pak prohlížena pod mikroskopem. I přes vysoké nároky na znalosti a determinační zkušenosti personálu jsou vajíčka těchto parazitů zaměnitelná s vajíčky jiných příbuzných druhů. V případě hlístic je pak nutné zhotovit časově náročné koprokultury a diagnostiku založit na invazních L3 larvách s lépe odlišitelnými morfologickými znaky. Situaci komplikuje také skutečnost, že optimální podmínky kultivace se u jednotlivých druhů liší. V naší studii, zaměřené na diagnostiku několika významných druhů helmintů u volně žijících přežvýkavců v České republice (včetně obou výše zmíněných nepůvodních druhů), byly využity molekulární metody založené na přímém zachycení DNA parazitů ve výkalech zvěře. Využitím těchto metod se tak eliminovala potřeba využití tradičních metod i nutnost usmrcení vyšetřovaných přežvýkavců. Námi vyvinutý test je založený na real-time PCR, která detekuje druhově (či rodově) specifický úsek DNA. Jelikož se jedná o multiplexní analýzu, metoda umožňuje simultánní detekci různých druhů patogenů v jedné reakci a také jejich částečnou kvantifikaci. Protokoly byly důsledně optimalizovány, aby nedocházelo k falešně pozitivní detekci z důvodu přítomnosti jiných druhů parazitů ve vzorku. Při navrhování metod byl kladen důraz také na maximalizaci citlivosti, a tudíž nimi lze zachytit tak malé množství DNA jako jsou jednotky pg (10-12 pg). Výhodou přímé diagnostiky DNA přítomné ve výkalech je, že využívá identický izolační protokol jak pro diagnostiku motolic, tak hlístic a pro izolaci DNA je nutné pouze malé 12 množství výkalu. Stejná DNA tedy může být použita pro diagnostiku jakéhokoliv patogena či symbionta přítomného ve výkalech. Je možné ji dlouhodobě skladovat a v budoucnu využít pro další analýzy. Další nespornou výhodou také je, že diagnostika pomocí DNA není vázána na použití čerstvého materiálu, protože může využívat materiál zmražený. V případě velkého množství vzorků je tedy možné zpracovávat jej postupně a nedochází k nárazovému zahlcení laboratorních pracovníků. Naše diagnostické systémy umožnily získat klíčová data o rozšíření a prevalenci gastrointestinálních parazitů ve volné přírodě, která mohou napomoci při vypracovávání účinných strategií řízení populací divoké zvěře a zavádění preventivních opatření proti šíření těchto parazitů. Tyto výstupy jsou obzvláště významné v kontextu šíření invazních druhů parazitů, které mohou ohrožovat lokální populace zvěře i hospodářských zvířat a mít negativní dopady na celé ekosystémy. |
Související projekty: |