Zde se nacházíte:
Informace o publikaci
VÝSLEDKY MONITORINGU PARAZITŮ SPÁRKATÉ ZVĚŘE V ČR
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2024 |
Druh | Konferenční abstrakty |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | V rámci aktuálního projektu byl proveden monitoring výskytu nepůvodních druhů parazitů u volně žijících přežvýkavců se zaměřením na hlístici Ashworthius sidemi a motolici obrovskou (Fascioloides magna). Celkem bylo metodou multiplex real-time PCR vyšetřeno 983 vzorků výkalů, získaných mezi lety 2022 a 2024 na více než 80 lokalitách v ČR. Z toho pocházelo 404 vzorků od jelena evropského (Cervus elaphus), 371 od srnce obecného (Capreolus capreolus), 130 od daňka obecného (Dama dama) a 78 od muflona evropského (Ovis aries musimon). V každém kraji byly vzorky sbírány minimálně na třech lokalitách (3–11, průměrně 5,6). V letech 2017–2023 byly navíc provedeny parazitologické pitvy gastrointestinálního traktu u 160 ulovených zvířat z dalších dvaceti lokalit. Výsledky molekulární analýzy ukázaly přítomnost hlístice A. sidemi na 44 lokalitách (54 %) s prevalencí 7–76,5 %. Tento parazit byl zaznamenán ve všech krajích ČR kromě kraje Vysočina a hlavního města Prahy. Ačkoli původním hostitelem je jelen sika (Cervus nippon), aktuální rozsah výskytu A. sidemi přesahuje oblasti výskytu jelena siky a byl dosud nalezen u většiny druhů volně žijících přežvýkavců. Pitevní výsledky navíc ukázaly, že A. sidemi často tvoří většinu populace parazitů infikovaných jedinců (u jelenovitých až 75 %). Druhým nejrozšířenějším parazitem byl Haemonchus contortus, nalezený na 50 % lokalit s nejvyšší prevalencí u srnce obecného. Ačkoli společný výskyt H. contortus a A. sidemi byl zaznamenán na 22 % lokalit, smíšená infekce byla nalezena jen v několika málo případech, což může naznačovat negativní interakci mezi těmito dvěma druhy. Výskyt F. magna byl molekulárně potvrzen pouze na třech lokalitách v oblastech jejího tradičního výskytu, ve středních a jižních Čechách s prevalencí 10–55 %. Nižší rozšíření motolic oproti hlísticím je pravděpodobně způsobeno rozdílným vývojovým cyklem parazitů; zatímco hlístice mají přímý cyklus, motolice jsou omezeny dostupností vhodného mezihostitele. Celkově byla pozitivita vzorků vyšetřených molekulární metodou poměrně nízká, 15,8 % pro A. sidemi a 1,5 % pro motolici obrovskou. Je však nutné zohlednit sezónní dynamiku produkce vajíček a nerovnoměrné rozložení parazitů v populaci. Na základě výsledků koprologických vyšetření a pitev prováděných v rámci tohoto projektu je patrné, že přítomnost vajíček může být v některých obdobích roku nízká i při vysoké intenzitě infekce. 14 Tyto výsledky naznačují, že reálná prevalence parazitů na lokalitách a jejich rozšíření mohou být vyšší, než jsme schopni zachytit na základě neinvazivních metod. Z časového, a logistického a etického hlediska jsou však tyto metody pro monitoring vhodnější než tradiční postmortální vyšetření. |
Související projekty: |