Informace o publikaci
„Jste vojáky, jejichž zbraní je krumpáč a lopata!“ Využití „politiky cukru“ k motivaci českých „zákopníků“ (1944–1945)
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2024 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Na konci druhé světové války se více než 100 000 Čechů z tzv. protektorátu nedobrovolně podílelo na výstavbě německého polního opevnění, které mělo zastavit postupující spojenecká vojska. Tito dělníci (tzv. zákopníci) byli k práci motivováni nejen negativně (tj. hrozbou represí), ale i pozitivně. Metody pozitivní motivace, které lze označit jako „politiku cukru“, lze rozdělit na dva typy. Za prvé šlo o ideologickou motivaci - propaganda přesvědčovala zákopníky, že jejich práce má smysl, protože přispívají k boji dobra proti zlu. Za druhé to byly materiální pobídky různého druhu. Na jedné straně se úřady snažily zajistit zákopníkům co nejlepší životní a pracovní podmínky v místě nasazení (např. bezplatné stravování), na druhé straně je motivovaly poměrně vysokými platy a zvláštními příděly alkoholu a cigaret, které dostávali zdarma. Prameny ukazují, že navzdory názorům starší české historiografické literatury nebyl postoj českých zákopníků k opevňovacím pracím vždy nutně negativní. Přestože někteří z nich z odporu k nacistickému režimu nucenou práci sabotovali, našli se i tací, kteří ji vykonávali zcela svědomitě. „Politika cukru“ nebyla navzdory názorům některých historiků pouhou „demagogií‘ - projevovala se skutečnými činy. Její účinnost však byla omezena kritickou hospodářskou situací nacistického Německa v posledních měsících války, kdy úřady nebyly schopny zajistit zákopníkům všechny potřeby, které jim slíbily (např. dostatek kvalitních potravin). |
| Související projekty: |