Informace o publikaci
Uznání postoupené pohledávky za pravou
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2024 |
| Druh | Vyžádané přednášky |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Jedním z?hodnotových východisek právní úpravy postoupení pohledávky je teze, že postoupení nemá zhoršit postavení postoupeného dlužníka. Mezi hlavní nástroje ochrany postoupeného dlužníka se řadí pravidlo, podle něhož dlužníku zůstávají i po postoupení zachovány námitky proti pohledávce, které měl v době postoupení. Tato ochrana je ovšem potlačena, jestliže dlužník proti poctivému postupníkovi uzná pohledávku jako pravou, neboť v?takovém případě je povinen uspokojit postupníka jako svého věřitele. Právě zmíněné pravidlo, jež je obsaženo v § 1884 odst. 2 OZ, převzal zákonodárce z § 1396 věty druhé ABGB. V?tomto příspěvku zkoumám, jak je ustanovení o uznání pohledávky za pravou vykládáno v?rakouském právu, a konfrontuji náhled tamější nauky a rozhodovací praxe s interpretačními závěry, jež ohledně?uznání pohledávky za pravou postoupeným dlužníkem formulovala česká literatura. |