Informace o publikaci
Czech Republic: Czech National Bank’s Role in the Monetary Policy
| Název česky | Česká republika: Úloha České národní banky v měnové politice |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2024 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Tato kapitola se zabývá měnovou politikou v České republice, v níž hraje zásadní roli Česká národní banka. Obecně lze říci, že cílem měnové politiky je zajištění cenové stability. Pozoruhodné je, že Česká republika nevstoupila do eurozóny - je členem Evropského systému finančního dohledu a spolupracuje s Evropskou radou pro systémová rizika a evropskými orgány dohledu. Zatímco před pandemií COVID-19 Česká republika splňovala většinu maastrichtských kritérií pro přijetí eura, s výjimkou dodržování běžného fluktuačního rozpětí, s pandemií se situace změnila: v současné době splňuje pouze kritérium poměru celkového dluhu vládního sektoru k HDP. Přitom nejdůležitějším faktorem pro rozhodování je míra sladění české ekonomiky s eurozónou, která je klíčová pro převážení zisků ze zavedení eura nad ztrátami z vlastní měnové politiky. V současné době nelze konstatovat, že by česká ekonomika byla výrazně sladěna s eurozónou. Jako nečlenská země eurozóny není Česká republika povinna vstoupit do Evropské bankovní unie. Důležité je, že Česká republika pravidelně zpracovává studii, která analyzuje všechny relevantní aspekty její možné účasti v Evropské bankovní unii, aby jí pomohla učinit informované rozhodnutí, zda se k Evropské bankovní unii připojit ještě před přijetím eura. Tyto studie ukazují, že bankovní sektor v České republice je vysoce stabilní, a proto je pro Českou republiku stále výhodnější zůstat mimo Evropskou bankovní unii. Je pozoruhodné, že Česká republika využívala úrokové sazby a devizové intervence k zajištění stability ekonomiky během pandemie a následně rusko-ukrajinské války. |
| Související projekty: |