Informace o publikaci
Linguistic Relativism: The Limits of Language in Relation to Non‑binary and Intersex People in the Jurisprudence of the Austrian and Czech Constitutional Courts
| Název česky | Jazykový relativismus: meze jazyka ve vztahu k nebinárním a intersex osobám v udikatuře českého a rakouského Ústavního soudu |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2024 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | International Journal for the Semiotics of Law-Revue Internationale de Semiotique Juridique |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | Repozitář MU |
| Doi | http://dx.doi.org/10.1007/s11196-024-10221-4 |
| Klíčová slova | jazykový relativismu; nebinární a intersex lidé; meze jazyka; Ústavní soudy |
| Přiložené soubory | |
| Popis | Článek se zabývá jazykovým relativismem v rozhodnutích rakouského Verfassungsgerichtshof a českého Ústavního soudu. Zaměřuje se na argumentaci soudů, ve které je užit stav jazyka a jeho limitující vnímání slova gender ve vztahu k nebinárním a intersex lidem. Článek provádí hloubkovou analýzu dvou rozsudků. Tím prvním je nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. Pl. ÚS 2/20, v němž Soud argumentoval absencí genderově neutrálních jmen v češtině jako jeden z důvodů zamítnutí ústavní stížnosti. Druhým je rozsudek rakouského Verfassungsgerichtshof č. G 77/2018-9, ve kterém Soud v rámci ústavního přezkumu dospěl k závěru, že jazyk lze přizpůsobit společenské situaci. Článek analyzuje vybrané části obou rozhodnutí, které interpretuje dle základních tezí jazykového relativismu (a determinismu). Tvrdím, že český Ústavní soud zaujala konzervativní přístup bez ohledu na současnou společenskou situaci. Tím otevřel prostor pro nerovné postavení lidí s alternativní genderovou identitou ve společnosti založenou na ignorování inkluzivního jazyka, což je pravý opak postoje rakouského Verfassungsgerichtshof. |
| Související projekty: |