Informace o publikaci
Pooperační ileus a možnosti farmakologické intervence
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2024 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Rozhledy v Chirurgii |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | https://www.perspinsurg.com/rvch/article/view/1004/654 |
| Doi | http://dx.doi.org/10.48095/ccrvch2024346 |
| Klíčová slova | postoperative ileus – neostigmine – PAMORA – serotonin agonists |
| Popis | Východiska: Pooperační ileus (pooperační dysfunkce) je závažná komplikace vysky-tující se především u pacientů s rizikovými faktory a u pacientů po akutních, dlouho-trvajících operačních výkonech. Jeho etiologie je multifaktoriální, podílí se na ní jak zánětlivé, tak i neurogenní, hormonální a farmakologické faktory. V prevenci a léčbě se snažíme uplatnit především nefarmakologické postupy, ovlivnit reverzibilní etiolo-gické faktory a v pooperačním období nejlépe implementovat a využít ERAS postupy. Další možností je snaha o ovlivnění tohoto stavu farmaky. V diferenciální diagnostice je třeba odlišit krátkodobé zhoršení střevní motility, která je běžná prakticky po kaž-dém nitrobřišním výkonu.Cíl: Cílem práce je popsat možnosti farmakologické intervence u takto postižených pa-cientů. Na základě současné úrovně poznání práce analyzuje účinnost současně po-užívaných farmak především ze skupiny takzvaných prokinetik.Závěr: Pooperační ileus stále představuje závažnou komplikaci. Možnosti farmakologické intervence jsou omezené, účinný se jeví být neostigmin a v prevenci v České republice nedostupný alvimopan. Nadějnými preparáty se také jeví 5-hydroxytryptamin 4 (5HT4) agonisté, zde je ale třeba dalších studií. Použití inhibitorů COX-2 je stále diskutabilní. |