Informace o publikaci
Le flou — la septième fonction du langage ?
| Název česky | Zastření jako sedmá funkce jazyka? |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2024 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Svět Literatury |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| www | https://svetliteratury.ff.cuni.cz/magazin/ |
| Doi | http://dx.doi.org/10.14712/23366729.2024.3.13 |
| Klíčová slova | Language Blurring — Noesis — Semantic Underdetermination — Semantic Overdetermination — Literature as Noetic Laboratory |
| Přiložené soubory | |
| Popis | V románu Laurenta Bineta La Septieme fonction du langage (2015) vystupuje záhadná postava, která překonává všechny překážky, jež běžná komunikace nedokáže překonat. Zatímco šest funkcí jazyka, jak je shrnul Roman Jakobson, tvoří obecně přijatý klasifikační rámec,, ta, kterou disponuje postava Slimana, má co do činění s tajným rétorickým uměním, jehož účinky vypravěč románu zaznamenává, aniž by je specifikoval. Jde snad o jakouosi performativní sugesci, blízkou konativní funkci, která využívá komunikační situace k tomu, aby vždy přesáhla to, co je řečeno? Spočívá síla jazyka v tom, že využívá prostor sémantické nedourčenosti ke zvýšení svého účinku? Z tohoto úhlu pohledu navrhujeme přistoupit k jazykové rozostřenosti, považujíce ji za za nedokonalost proměněnou ve ctnost. Aniž bychom si činili nárok na vyčerpávající výčet, pokusíme se tento jev ilustrovat ze tří úhlů: sémantické nedeterminovanosti, sémantické přesycenosti a procesů, které mimo sémantickou „prázdnotu“ jazyka vyvolávají otázku noeze. Exemplifikace však vyžaduje několik obecných úvah. |