Zde se nacházíte:
Informace o publikaci
Bound Variables, Person Constraints, and Distributivity in Czech: An experimental study
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2024 |
Druh | Další prezentace na konferencích |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | Vzorec anaforického vázání ve slovanských jazycích je velmi spletitý a neodvoditelný ze standardní teorie vázání (Chomsky (1981) a další práce). Konkrétně jsme studovali jev, který nazýváme „nereflexivizací“: výskyt v češtině nereflexivních posesiv svázaných lokálně, což je vzhledem k Chomského Principům vázání nečekané. Provedli jsme dva experimenty na dvou různých vzorcích rodilých mluvčích češtiny. Ti posuzovali přijatelnost vět na škále od 1 (nepřijatelné) do 5 (přijatelné). Oba experimenty měly 2×2-faktorový design a společný faktor +/- reflexivity, který znamená, že věty obsahovaly reflexivní nebo nereflexivní přivlastňovací zájmeno svázané v doméně plurálního antecedentu. Druhým faktorem se experimenty lišily. Experiment A (N = 67) zkoumal, jak intuice mluvčích o přijatelnosti dvou typů posesiv ovlivňuje faktor očividné kolektivity/distributivity. U kolektivity jsme očekávali vyšší hodnocení pro nereflexivní posesiva než reflexivní, ale pro věty s distributivitou naopak. Experiment B (N = 65) využíval jako druhý faktor první/třetí osobu, abychom otestovali, zda přijatelnost vázání ne-/reflexiv ovlivňuje osoba. Hypotézou bylo, že v kontextu první osoby budou více přijímána nereflexiva než reflexiva. Hypotézy byly potvrzeny. Naše studie skýtá nová data o vázání v češtině v plurálních kontextech a dochází k následujícím závěrům: Zaprvé, nereflexivní posesiva jsou pro vázání uvnitř domény preferována před reflexivními, ale zadruhé, první závěr neplatí, je-li antecedent ve třetí osobě nebo není-li propozice věty viditelně distributivní. Z toho plyne, že vzorce vázání v češtině nelze popsat tradiční teorií vázání, která nebere v potaz gramatickou osobu ani rozdíl mezi kolektivními a distributivními interpretacemi. |