Informace o publikaci
Česká stopa na soluňské frontě
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2024 |
| Druh | Kapitola v knize |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | V posledním svazku publikace Od Moravy k Moravě III, vydaném v roce 2017, autoři připomněli česko-srbskou spolupráci za Velké války a její dozvuky v meziválečném období. Zveřejněny byly také dvě studie, které se zabývaly vojenskou spoluprací Čechů se srbskou armádou. Nicméně téma srbsko-české vojenské spolupráce nebylo zcela vyčerpáno. Účast českých dobrovolníků v srbské armádě byla završena působením několika set českých důstojníků a vojáků na soluňské či makedonské frontě ve Velké válce, kde se čeští dobrovolníci zúčastnili slavných, srbskou historiografií mytizovaných bitev – dobytí vrchu Kajmačalan v pohoří Nidža, bitvy v ohbí Černé řeky v dnešní Severní Makedonii a, byť v menší míře, i definitivního průlomu soluňské fronty v září 1918, který významně přispěl k porážce Centrálních mocností ve válce. Značná část českých dobrovolníků ze soluňské fronty tvořila v roce 1918 také pilíř vznikající československé armády ve Francii, do níž byli převeleni čeští bojovníci z Balkánu. Kapitola představuje cesty, kterými se čeští dobrovolníci dostali na soluňskou frontu, jejich působení v srbské armádě a jejich méně známé zástupce; v některých případech popisuje i jejich pozdější osudy po odchodu ze srbské armády. Zabývá se také vzpomínkovou literaturou, kterou po válce napsali někteří čeští důstojníci, kteří sloužili v srbské armádě. Na soluňské frontě však Češi nebojovali jen v rámci srbské armády: několik desítek mužů - jejich počet není přesně znám - sloužilo také ve francouzské cizinecké legii, která byla součástí francouzské východní armády, a samozřejmě většina z nich bojovala na opačné straně, v ozbrojených silách habsburské monarchie. Těmto posledně jmenovaným se kapitola rovněž věnuje. |