
Hemirhinoplastika
Autoři | |
---|---|
Rok publikování | 2024 |
Druh | Konferenční abstrakty |
Fakulta / Pracoviště MU | |
Citace | |
Popis | Východiska: Termín hemirhinoplastika užil poprvé Millard v roce 1967 při publikování svého návrhu řešení komplexního defektu poloviny nosu. Od té doby došlo k rozvoji techniky moderní estetické rekonstrukce nosu. Moderní techniky jsou založeny na komplexní rekonstrukci všech vrstev nosu, zvláště pak na rekonstrukci vnitřní slizniční výstelky, a to nejčastěji laloky ze septa nosu. Pokud defekt zahrnuje více než 50 % velikosti estetické podjednotky nosu, pak je nahrazována celá podjednotka. Opěrná vrstva nosu je též kompletně rekonstruována chrupavkou nebo v oblasti dorza i kostí. K rekonstrukci kožního krytu jsou užívány místní laloky pro dobrou vaskularitu, kolorit i texturu, pro větší defekty nosu je ideálním řešením užití paramediáního čelního laloku v třífázové modifikaci. Materiál a metody: Sledovaný soubor zahrnuje 8 pacientů (3 ženy a 5 mužů), kteří na Klinice plastické a estetické chirurgie FN u sv. Anny v Brně podstoupili v období od 1. 7. 2016 do 30. 6. 2022 rekonstrukci komplexního defektu poloviny nosu. Výsledky: Příčinou defektů byl ve 4 případech onkochirurgická resekce pro pokročilý bazaliom, 3× pro spinaliom a 1× pro maligní melanom. K rekonstrukci vnitřní výstelky byl ve všech případech v kaudální polovině užit ipsilaterální septální lalok, v kraniální části kontralaterální septální lalok, horní laterální chrupavka byla rekonstruována septální chrupavkou, alární chrupavka konchální chrupavkou, kožní kryt třífázovým paramediánním čelním lalokem. Všichni pacienti se zhojili bez komplikací, odstup mezi jednotlivými operačními etapami byl obvykle 1 měsíc. Závěr: Ačkoliv se délka rekonstrukce prodloužila a počet zákroků se zvětšil, daří se při dodržení výše uvedených principů dosáhnout dobrého estetického a funkčního výsledku rekonstrukce nosu, který je stabilní v čase. |
Související projekty: |