Informace o publikaci
Spontánní elektrická aktivita hipokampálních řezů pacientů s farmakorezistentní epilepsií a její možná korelace s přítomností neurodegenerativních markerů
| Autoři | |
|---|---|
| Rok publikování | 2025 |
| Druh | Konferenční abstrakty |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Popis | Úvod: Možná vazba mezi zvýšenou excitabilitou a neurodegenerací je již z literatury známa. Akumulace proteinů asociovaných s neurodegenerací (NAPs, z angl. neurodegeneration associated proteins) vede minimálně zpočátku ke zvýšenému dráždění nervové tkáně, a tedy i k její zvýšené elektrické aktivitě. V pozdních fázích pak NAPs působí spíše poškození synapsí a pokles aktivity tkáně. V této studii jsme se zaměřili na analýzu spontánní elektrické aktivity řezů z hipokampů pacientů trpících farmakorezistentní epilepsií, obsah NAPs v těchto vzorcích a případnou vzájemnou korelaci těchto parametrů. Metodika: Hipokampy, šetrně extirpované v rámci terapie farmakorezistentní epilepsie postižených pacientů, byly co nejrychleji transportovány ve specializovaném roztoku o teplotě 0 - 4 °C z operačního sálu do laboratoře a ihned byly za kontinuálního okysličování a chlazení nařezány pomocí vibratomu (Leica VT1200 S) na 400 µm tlusté řezy. Spontánní elektrická aktivita byla snímána po stabilizaci řezů (při pokojové teplotě po dobu min. 3 hod od ukončení jejich přípravy) pomocí techniky multielectrode array (MEA; MEA2100-Lite-System, 60MEA6200/30iR-Ti-gr) při 32 °C. Hodnocena byla zejména frekvence hrotových potenciálů a počet aktivních elektrod. Pomocí ROUT testu (Q = 1 %) byly vyřazeny odlehlé hodnoty. Vzhledem k absenci normálního rozložení dat udáváme průměrné změny jako medián a pro posouzení statistické signifikance používáme neparametrické testy. Ve vzorcích byl rovněž semikvantitativně stanoven obsah vybraných NAPs, konkrétně patologické hyperfosforylované formy tau proteinu (AT8) ve formě tzv. tau skóre dle Tai. Ostatní testované NAPs (ß-amyloid, ?-synuklein a TDP43) nebyly přítomné v žádném ze vzorků. U části případů (n = 5) byly také korelovány aktivní elektrody MEA s mikrostrukturální oblastí hipokampální formace. Výsledky: Celkem byly doposud zpracovány hipokampy 34 pacientů. Z toho u 21 pacientů nebyla kvalita řezů dostatečná pro adekvátní snímání jejich elektrické aktivity (tj. nebyly detekovány nadprahové amplitudy hrotových potenciálů s frekvencí nad 0,01 Hz), takže tyto vzorky byly z další statistické analýzy vyřazeny. Data ze vzorků zbývajících 13 pacientů s průkaznou hipokampální sklerózou byla dále zpracovávána, avšak u jednoho pacienta byla vyloučena z důvodu odlehlých hodnot. Průměrně bylo měření prováděno u 8 (min. 5, max. 13) řezů z jednoho hipokampu, z toho bylo průměrně 5 (min. 1, max. 7) řezů aktivních. Medián frekvence hrotových potenciálů byl v průběhu spontánní aktivity 0,054 Hz a po stimulaci pomocí 100 µM 4-aminopyridinu (4-AP) došlo k jeho signifikantnímu vzestupu na 0,093 Hz (n = 46/12, P < 0,01). Medián počtu aktivních elektrod rovněž signifikantně narostl ze 4 během spontánní aktivity na 10 po aplikaci 4-AP (n = 53/13, P < 0,001). Byl patrný výrazný trend na hranici statistické významnosti mezi tau skóre a mediánem frekvence hrotových potenciálů (Spearmanův koeficient r = 0,49; n = 12, P = 0,054). Měřená elektrická aktivita z tkáňových řezů odpovídala u 4 pacientů ve všech aktivních řezech oblasti sektoru CA4 a přiléhající fascia dentata hipokampální formace. Pouze u jednoho pacienta byla měřena elektrická aktivita z oblasti přechodu sektoru CA1 a subiculum. Závěr: Naše dosavadní data potvrzují, že v hipokampech pacientů trpících farmakorezistentní epilepsií je možné detekovat NAPs, konkrétně tau protein, a že tzv. tau skóre zřejmě koreluje s úrovní spontánní elektrické aktivity těchto vzorků. |
| Související projekty: |