Informace o publikaci

Výskyt a léčba relapsu dětské akutní lymfoblastické leukémie v České republice v letech 1990-2000

Autoři	STARÝ Jan GAJDOŠ P. SEDLÁČEK Ivo PROCHÁZKOVÁ Dagmar HRSTKOVÁ Hana KOPEČNÁ Lenka HAK J. VÁVRA Václav ZŮNA Jiří HRUŠÁK Petr SMÍŠEK P.
Rok publikování	2003
Druh	Článek v odborném periodiku
Časopis / Zdroj	Transfuze a hematologie dnes
Fakulta / Pracoviště MU	Přírodovědecká fakulta
Citace
Obor	Pediatrie
Klíčová slova	acute lymphoblastic leukemia; relapse; children; stem-cell transplantation; chemotherapy; BFM protocol
Popis	Úspěšná léčeba relapsu akutní lymfoblastické leukémie (ALL) je jednou z největších výzev dětské hematoonkologie na počátku 21. století. Autoři analyzovali skupinu 85 dětí, které byly v 90 letech léčeny protokoly ALL-BFM 95 a prodělaly v období červen 1990-prosinec 2000 první relaps. Praavděpodobnost 4letého EFS byla pro celou skupinu 16,7% (SE %) a celkovépřežití 22,8% (SE 5%). Léčba relapsu ALL byla sjednocena v roce 1996 podle protokolu ASS-REZ BFM 96. I když došlo k významnému zvýšení úspěšnosti v dosaaažení remise (83%) ve srovnání s předchozí léčbou (,6%) celkové výsledky se nezlepšily. Z 55 dětí, které dosáhly remise bylo 26 (47,3%) léčeno chemoterapií, 21 (38,2%) podstoupilo alogenní SCT a 8 (14,5)autologní SCT. Časný relaps v průběhu iniciální chemoterapie nebo krátce po jejím skončení prodělalo 78,8% dětí. EPS dětí s velmi časným relapsem byl 6,7% a dětí s relapsem časným 18,2%. O poznání lepší byly výsledky léčby u dětí s pozdním relapsem, kde se podaaařilo vyléčit 37,8% pacientů. Nejčastějším typem relapsu byl izolovaný dřeňový relaps, který postihl 70,6% dětí. Jeho prognóza byla špatná s čancí na vyléčení 11,5% . Naopak více než polovinu chlapců s testikulárním relapsem se podařilo vyléčit. Jednotlivému pacientovi s relapsem zvyšuje transplantace šanci na vyléčení 3-4krát, ale špatné výsledky léčby dětí s časným relapsem se zlepšit nepodařilo. Chemoterapie v této situaci zcela selhává. Pozdní relaps je heterogenní nemoc. Je nepochybné, že alogenní transplantace má v léčbě některých pacientů klíčeovou roli. Celkově jsou ale výsledky chemoterapie v téůto skupině srovnaatelné s výsledky transplanatace. Nejúčinnějším přístupem k relapsu je prevence jeho vzniku účinnou iniciální léčou a individualizací léčebného schématu na základě hladiny minimální residuální nemoci.