Informace o publikaci
Tectonics of the Prague Synform: a hundred years of scientific discussion
| Název česky | Tektonika pražského synklinoria: jedno sto let vědeckých diskusí |
|---|---|
| Autoři | |
| Rok publikování | 2004 |
| Druh | Článek v odborném periodiku |
| Časopis / Zdroj | Krystalinikum |
| Fakulta / Pracoviště MU | |
| Citace | |
| Obor | Geologie a mineralogie |
| Klíčová slova | Barrandian; Lower Paleozoic; thrusting; nappes |
| Popis | V článku je diskutována tektonika tzv. pražského synklinoria/pánve barrandienu (ordovik až devon) z hlediska možné autochtonity i alochtonity. Autochtonnost byla prokázána na periferii pražského synklinoria pro vrstevní sled spodního a stedního ordoviku až po bázi bohdaleckého souvrství vzhledem k existenci jednotné faciální oblasti komárovského vulkanického komplexu (diabasy a diabasové tufy). V jeho jižním pokračování leží roj příbramských diabasových žil, které je možno považovat za přívodní dráhu povrchových vulkanitů komárovského komplexu. Severojižní protažení komplexu a severojižní směr diabasových žil ukazují na východozápadní extenzní režim ve spodním až středním ordoviku, což je v rozporu s tradovanou představou riftogenní příkopové geneze pražské pánve ve směru VSV-ZJZ. Více tektonicky postižené alochtonní jádro pražského synklinoria je od autochtonního podloží odděleno významným vrstevním odlepením (intraformační zlom). Hlavními znaky alochtonní stavby jsou: vrstevně-stupňovitá geometrie dílčích násunových zlomů (tachlovický a očkovský zlom), na kterých dochází ke stratigrafickému zdvojení i inverzi stratigrafického sledu, dále jednotná vergence hlavních tektonických pohybů od SZ k JV a výrazné sblížení odlišných facií v bohdaleckém souvrství, na bázi siluru a ve spodním siluru. Zejména těsný styk izochronních facií subaerických tufů (souše) a graptolitových břidlic z anoxického marinního prostředí v okolí Svatého Jana pod Skalou dokládá značnou velikost tektonických pohybů. Tektogenezi pražského synklinoria lze rozdělit do dvou etap. Během první, kompresní, projevující se již v givetu zmnou karbonátové sedimentace v sedimentaci distálního flyše, došlo pravdpodobně ve frasnu ke vzniku násunové stavby včetně pozorovaného sblížení facií. Druhá fáze, zřejmě spodnokarbonská vedla ke vzniku mísovité deprese pražského synklinoria. |
| Související projekty: |